ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.681.2003.1
sp. zn. 33 Odo 681/2003-123
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobce V. K., zastoupeného JUDr. K. M., advokátem, proti žalované J. Š., zastoupené Mgr. A. Z., advokátem, o zaplacení 42 699 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod sp. zn. 5 C 248/98, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. března 2003 č.j. 21 Co 547/2000-95, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se po žalované domáhal, aby mu zaplatila částku 42 699 Kč s příslušenstvím. Uváděl, že tato částka představuje dlužnou úhradu za užívání bytu, v domě, který je ve spoluvlastnictví žalobce a matky žalované. Platbu požaduje rovněž za užívání garáže a zahrady.
Okresní soud Brno – venkov rozsudkem ze dne 20. 3. 2000 č.j. 5 C 248/98-67 žalobu, jíž bylo požadováno zaplacení částky 42 699 Kč s 26 % úrokem z prodlení z částky 21 975,70 Kč za dobu od 25. 2. 1998 do zaplacení a s 12 % úrokem z prodlení z částky 20 741,30 Kč za dobu od 25. 8. 1999 do zaplacení, zamítl, a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 25. 3. 2003 č.j. 21 Co 547/2000-95 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž vytýkal odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, konkrétně na nesprávném výkladu ustanovení §3 odst. 1 občanského zákoníku. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o.s.ř.“. Tak je tomu i v posuzovaném případě, kdy byl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních předpisů; skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů mimo jiné znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o.s.ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o.s.ř. je lhůta zachována, bude-li podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §211, §151 a §159 o.s.ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že jak zástupci žalobce, JUDr. K. M., advokátu, tak zástupci žalované, Mgr. A. Z., advokátu, byl rozsudek odvolacího soudu doručen dne 25. 4. 2003, a nabyl tak uvedeného dne (tj. 25. 4. 2003) právní moci. Lhůta k podání dovolání uplynula 26. 5. 2003 (srov. §57 odst. 2 o.s.ř.). Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobně u Okresního soudu Brno – venkov dne 20. 6. 2003.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání (na tomto závěru by nic nezměnilo ani počítání lhůty od doby faktického převzetí rozsudku zástupcem žalobce), jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o.s.ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věta první a §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím věcně zabývat – odmítnuto.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy v řízení neúspěšný žalobce nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalované náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2003
JUDr. Ivana Zlatohlávková,v.r.
předsedkyně senátu