Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2003, sp. zn. 33 Odo 725/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.725.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.725.2003.1
sp. zn. 33 Odo 725/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Zdeňka Dese ve věci žalobkyně Č. t., proti žalovanému ing. P. P., o zaplacení 5 200 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 14 C 196/96, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. června 2002, č.j. 38 Co 257/99-56, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. února 1998, č.j. 14 C 196/96-30, uznal žalovaného povinným zaplatit žalobkyni částku 750 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku; vzájemnou žalobu, jíž se žalovaný domáhal proti žalobkyni ochrany osobnosti, a jíž žádal, aby mu zaplatila náhradu škody v celkové výši 2,001.700 Kč s příslušenstvím, vyloučil soud prvního stupně k samostatnému projednání, a rozhodl o nákladech řízení. Krajský soud v Brně - po připuštění změny žaloby spočívající v jejím rozšíření - rozsudkem ze dne 27. června 2002, č.j. 38 Co 257/99-56, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku; ve výroku o nákladech řízení rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a odmítl odvolání žalovaného směřující proti výroku, jímž soud prvního stupně ve smyslu ustanovení §112 odst. 2 o. s. ř. vyloučil vzájemnou žalobu žalovaného k samostatnému řízení. Současně rozhodl odvolací soud o nákladech odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž s odkazem na ustanovení §237 odst. 1 písm. f/ o. s. ř. a ustanovení §241 odst. 3 písm. d/ o. s. ř. vytýká odvolacímu soudu, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nadále je přesvědčen, že má jako občan a koncesionářský poplatník právo „recipročně nedodržet zákon (neplatit koncesionářské poplatky) ve snaze domoci se toho, aby mu veřejná instituce, hospodařící s veřejnými prostředky, odpověděla na konkrétní dotazy, tedy splnila povinnost uloženou jí zákonem o svobodném přístupu k informacím“. Protože odvolací soud podle názoru dovolatele vydal nejen jednostranný, chybný a účelový, ale i nezákonný až „skandální“ rozsudek, žádá dovolatel, aby dovolací soud takový rozsudek, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) věc posoudil podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000 – dále opět jen „o. s. ř.“ (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání žalovaného nedostatek podmínky dovolacího řízení. Podle ustanovení §240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty – srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle §241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o. s. ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní služby (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl. Z ustanovení §241 odst. 1 věty první o. s. ř. a §242 odst. 2 věty druhé o. s. ř. pak vyplývá nejen to, že dovolatel – pokud nemá právnické vzdělání - musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, ale rovněž to, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citovaná ustanovení představují zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit; bez jejího splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé). V posuzovaném případě podal žalovaný dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno a ani tvrzeno, že by sám měl právnické vzdělání. Městský soud v Brně jej proto usnesením ze dne 18. února 2003 č.j. 14 C 196/96-68 správně vyzval, aby (mimo jiné) splnil podmínku povinného zastoupení advokátem, tedy zvolil si pro podání dovolání v této věci zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s tím, že nebude-li do 1 měsíce od doručení výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Přestože usnesení soudu prvního stupně bylo dovolateli doručeno dne 14. března 2003, výzvě dosud nevyhověl. Z uvedeného vyplývá, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a že přes výzvu a poučení soudu o důsledcích nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. neodstranil; Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalovaného – aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi – podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, nemá na náhradu svých nákladů právo, a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 27. listopadu 2003 JUDr. Ivana Zlatohlávková, v.r. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2003
Spisová značka:33 Odo 725/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.725.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19