ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.774.2003.1
sp. zn. 33 Odo 774/2003-151
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce J. I., zastoupeného JUDr. J. Ch., advokátem, proti žalovanému F. Ch., zastoupenému JUDr. J. P., advokátem, o zaplacení částky 34 645,83 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 9 C 1320/95, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2003 č. j. 14 Co 468/2000-131, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 1. března 2000 č. j. 9 C 1320/95-76 zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 34 645,83 Kč s 16% úrokem z prodlení od 28. 3. 1995 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobce Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 16. ledna 2003 č. j. 14 Co 468/2000-131 rozsudek soudu prvního stupně v části zamítavého výroku ohledně částky 866,90 Kč s 16% úrokem z prodlení od 28. 3. 1995 do zaplacení potvrdil a ve zbylé části tohoto výroku rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 33 778,93 Kč s 16% úrokem z prodlení od 28. 3. 1995 do zaplacení, současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu, resp. jeho výroku, kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 33 778,93 Kč s 16% úrokem z prodlení od 28. 3. 1995 do zaplacení, podal žalovaný dovolání, přičemž poukázal na to, že se jedná o měnící rozsudek a dovolání je proto přípustné. Dovolatel namítl, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávného právního hodnocení věci a současně vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování; navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku a ve výroku o náhradě nákladů řízení a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12. 2000 - dále jen „o. s. ř.“). Tak je tomu i v daném případě, kdy byl rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, tedy podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000.
Podle části dvanácté hlavy I bodu 15 zákona č. 30/2000 Sb. se totiž odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž směřovalo odvolání, o němž bylo rozhodnuto shora označeným rozsudkem odvolacího soudu, byl vydán dne 1. března 2000.
Skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů mj. znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Podle §240 odst. 1 o. s. ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §211 a §159 odst. 1 o. s. ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem doručení. V daném případě byl rozsudek odvolacího soudu žalobci doručen dne 21. února 2003, žalovanému dne 24. února 2003, právní moci tedy nabyl dne 24. února 2003.
Podle ustanovení §57 odst. 2 o. s. ř. končí lhůty určené podle měsíců uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Připadne-li konec lhůty takto stanovený na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Posledním dnem k podání dovolání byl tedy 24. březen 2003. Dovolání ze dne 8. dubna 2003 předané podatelně soudu prvního stupně 10. dubna 2003 bylo tudíž opožděné.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) proto podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23.října 2003
JUDr. Zdeněk Des, v. r.
předseda senátu