ECLI:CZ:NS:2003:33.ODO.861.2003.1
sp. zn. 33 Odo 861/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci žalobce L. C., zastoupeného, advokátem, proti žalovanému J. P., zastoupenému, advokátem, o zaplacení 160 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 62 C 548/95, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2003 č.j. 28 Co 588/2000-108, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech dovolacího řízení 7 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného, advokáta.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. září 1999 č.j. 62 C 548/95-52 uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 160 000 Kč s 3 % úrokem z prodlení od 17. 6. 1993 do 14. 7. 1995 a s 15 % úrokem z prodlení od 15. 4. 1994 do zaplacení; ve zbytku, tedy pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení dalšího 12 % úroku z prodlení z částky 160 000 Kč od 17. 6. 1993 do 14. 7. 1994, žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 28. března 2003 č.j. 28 Co 588/2000-108 změnil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadené části tak, že žalobu, jíž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 160 000 Kč s 3 % úrokem z prodlení od 17. 6. 1993 do 14. 7. 1995 a 15 % úrokem z prodlení od 15. 4. 1994 do zaplacení, zamítl, a rozhodl o nákladech řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Neztotožňuje se s názorem odvolacího soudu, že domnělá smlouva o sdružení by jistě byla uzavřena písemně a nikoli ústně a připomíná, že jde o pouhou domněnku, která není podložena důkazem, a že smlouva o sdružení nemusí být uzavřena písemně. Nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, podle něhož žalobce vykonával veškerou činnost v rámci svého zaměstnaneckého poměru k žalovanému a tudíž mu nemohl vzniknout nárok na plnění ze smlouvy o sdružení. Je přesvědčen, že z provedeného dokazování vyplynulo, že „existovalo ujednání o dělení zisku z předmětné smlouvy o dílo, která se vymykala pracovněprávnímu vztahu mezi žalobcem a žalovaným“. I kdyby nešlo o uzavření smlouvy o sdružení, pak šlo o inominátní dohodu o dělení zisku a otázka, jak vysoký by měl být podíl žalobce, je otázkou podružnou. K výtce, že v průběhu řízení změnil právní titul požadovaného plnění, dovolatel namítá, že je věcí soudu, aby zjištěný skutkový stav subsumoval pod určitou právní normu. Z uvedených důvodů navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání žalobce navrhl, aby dovolání bylo pro opožděnost zamítnuto (správně odmítnuto). Pokud jde o námitky uplatněné v dovolání, je přesvědčen, že odvolací soud objektivně vyhodnotil ničím nedoložená tvrzení žalobce a ve věci správně rozhodl.
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tedy podle občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2000 – dále jen „o.s.ř.“). Tak je tomu i v posuzovaném případě, kdy byl dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu vydán po řízení provedeném podle dosavadních předpisů (rozsudek soudu prvního stupně byl vydán již dne 29. 9. 1999); skutečnost, že dovolání se projedná a rozhodne podle dosavadních předpisů mimo jiné znamená, že se podle těchto předpisů posoudí i otázka včasnosti dovolání.
Dovolání bylo podáno opožděně.
Podle ustanovení §240 odst. 1, věty první o.s.ř. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §240 odst. 2, věty druhé o.s.ř. je lhůta zachována, bude-li podáno ve lhůtě u odvolacího soudu nebo dovolacího soudu.
Podle ustanovení §211, §151 a §159 o.s.ř. doručený rozsudek, který již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci. Vzhledem k tomu, že rozsudek odvolacího soudu nelze odvoláním napadnout, nabývá právní moci dnem, kdy byl doručen všem účastníkům řízení.
V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že zástupci žalobce, JUDr. V. K., advokátu se sídlem v …, byl rozsudek odvolacího soudu doručen 28. dubna 2003, zástupci žalovaného, JUDr. R. K., advokátu se sídlem v …, dne 5. května 2003 a nabyl tak právní moci právě dnem 5. května 2003. Lhůta k podání dovolání uplynula 5. června 2003 (čtvrtek). Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno osobně u Městského soudu v Brně dne 6. června 2003.
Protože dovolání bylo podáno po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty k podání dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout (§240 odst. 2, věta první o.s.ř.), bylo v souladu s ustanoveními §243b odst. 4, věta první a §218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. – aniž byl dovolací soud oprávněn se jím věcně zabývat – odmítnuto.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jejího práva, spočívají v odměně advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 7 125 Kč (srov. část dvanáctou, hlavu první zákona č. 30/2000 Sb., §3 odst. 1, §10 odst. 3, §15 v návaznosti na §14 odst. 1, §16 odst. 1 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazba výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení /advokátní tarif/, po připočtení částky 75 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem ve výši 7 200 Kč. V dovolacím řízení neúspěšnému žalobci dovolací soud podle §243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. uložil, aby tyto náklady žalovanému uhradil; ve smyslu ustanovení §149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen náhradu nákladů zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného v tomto řízení zastupoval.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.
V Brně dne 30. října 2003
JUDr. Ivana Zlatohlávková,v.r.
předsedkyně senátu