ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.119.2003.1
sp. zn. 4 Tz 119/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 23. září 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Jiřího Pácala a JUDr. Vladimíra Jurky stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. D., proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 T 59/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 T 59/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného M. D.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Náchodě se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný M. D. byl rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 T 59/2002, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 21. 1. 2002 kolem 12.15 hod. řídil v B. – O. osobní automobil škoda 105 L, a dále dne 27. 1. 2002 kolem 13. 30 hod. řídil v B. – O. osobní automobil Škoda 105 L, ačkoli mu byl rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 2. 2. 2001, sp. zn. 11 T 52/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. 10 To 107/2001, jenž nabyl právní moci uvedeného dne, za spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c)tr. zák. uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu čtyř let a dále mu byl uložen trestním příkazem samosoudkyně Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2001, sp. zn. 5 T 164/2001, jenž nabyl právní moci dne 8. 12. 2001, za spáchání výše uvedeného trestného činu mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou let, tj. celkem mu byl uložen zmíněný trest zákazu činnosti na dobu do 9. 8. 2007.
Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let.
Proti výroku o trestu z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 T 59/2002, který nabyl právní moci dne 11. 4. 2002, podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. D. Napadeným rozsudkem a v řízení, které mu předcházelo, byl podle názoru stěžovatele porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §36, §45a tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř.
Okresní soud totiž při rozhodování o trestu přehlédl opis rejstříku trestů a sdělení obviněného ohledně dřívějších trestů, které mu byly uloženy trestním příkazem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2001, sp. zn. 5 T 164/2001, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2001. Tímto trestním příkazem byl obviněný M. D. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., za což byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Výkon tohoto trestu obecně prospěšných prací byl obviněnému M. D. nařízen Okresním soudem v Náchodě dne 25. 2. 2002. Obviněný pak v rámci jednoroční lhůty podle §45a odst. 3 tr. zák. odpracoval z tohoto trestu 150 hodin. Obviněnému tak byl uložen trest obecně prospěšných prací, který převyšuje hranici stanovenou v §45a odst. 1 tr. zák. pro tento druh trestu, čímž byl poškozen.
V závěru podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 T 59/2002, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. D. v ustanovení §36, §45a tr. zák. a v §2 odst. 5, 6 tr. ř. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud rozsudek v napadené části podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil a následně aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. 1 T 59/2002, Nejvyšší soud zjistil, že jeho součástí již v přípravném řízení byl na čl. l. 21 spisu opis trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 5. 11. 2001, sp. zn. 5 T 164/2001, kterým byl obviněnému uložen trest obecně prospěšných prací v rozsahu 300 hodin. Toto odsouzení obviněného bylo rovněž zřejmé z opisu rejstříku trestů ze dne 28. 1. 2002 na č. l. 30 spisu. Z úředního záznamu ze dne 21. 3. 2002 na č. l. 38 spisu vyplývá, že obviněný M. D. započal s výkonem trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 5 T 164/2001 dne 13. 3. 2002. V hlavním líčení dne 11. 4. 2002 obviněný k dotazu státního zástupce uvedl, že trest obecně prospěšných prací, který mu byl uložen, vykonává s tím, že má již 50 hodin vykonáno. Tato okolnost nebyla ale soudem blíže zkoumána ani zohledněna při ukládání trestu obecně prospěšných prací v dotčené trestní věci. Z kopie spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 1 Nt 755/2002 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný M. D. odpracoval podle sdělení Probační a mediační služby střediska N. ze dne 4. 3. 2003 z trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové ke dni 4. 10. 2002 pouze 150 hodin, a to u Obecního úřadu v H., s tím, že přesný počet vykonaných hodin obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové nelze z dostupného spisového materiálu k datu 11. 4. 2002, kdy rozhodoval Okresní soud v Náchodě, zjistit. Z logiky věci však lze dovodit, že k datu rozhodování Okresního soudu v Náchodě mohl mít obviněný z předchozího trestu obecně prospěšných prací vykonáno maximálně 150 hodin.
Z uvedeného je tedy zjevné, že v době, kdy byl obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací ve výměře 360 hodin rozsudkem Okresního soudu v Náchodě, neměl obviněný vykonán celý trest 300 hodin obecně prospěšných prací z trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové, přičemž i ze sdělení Obecního úřadu H. ze dne 26. 2. 2003, které se nachází v kopii spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. 1 Nt 755/2002, vyplývá, že obviněný odpracoval u tohoto obecního úřadu, kam byl k výkonu trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Hradci Králové přidělen, nanejvýš polovinu trestu. Okresní soud v Náchodě tak neměl v době svého rozhodování splněny hmotně právní podmínky k tomu, aby mohl obviněnému uložit trest obecně prospěšných prací v rozsahu 360 hodin a jestliže tak učinil, porušil zákon v neprospěch obviněného M. D. v ustanovení §36 a §45a tr. zák.
Okresní soud v Náchodě tudíž pochybil, když blíže nezkoumal a u příslušné instituce neprověřil, kolik hodin z trestu obecně prospěšných prací uloženého trestním příkazem Okresního soudu v Hradci Králové má obviněný ke dni svého rozhodování skutečně vykonáno, neboť tato okolnost byla důležitá pro správné rozhodnutí o druhu a výměře trestu v jím projednávané trestní věci. K pochybení vytýkanému stížností pro porušení zákona tak došlo proto, že okresní soud rozhodoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a v důsledku nesprávného hodnocení shromážděných důkazů (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.).
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 1 T 59/2002, byl porušen zákon v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu, a to včetně všech dalších rozhodnutí, která na zrušenou část rozsudku obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Náchodě, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že okresní soud v novém hlavním líčení rozhodne o uložení trestu obviněnému M. D. v souladu s ustanovením §36 tr. zák. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného M. D. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. září 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec