ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.140.2003.1
sp. zn. 4 Tz 140/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 14. října 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. Z., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. 5 T 144/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. 5 T 144/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného J. Z.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Novém Jičíně se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný J. Z. byl trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. 5 T 144/2002, který byl obviněnému doručen dne 9. 10. 2002, přičemž právní moci nabyl dne 18. 10. 2002, uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 24. 1. 2002 v nezjištěné době v P., okres N. J., na ulici J., v bytě manželů J. a J. K. vylákal od J. K. pod záminkou úhrady výdajů na cestu do P.za účelem získání zaměstnání 7 ks zlatých prstenů a pár zlatých náušnic, vše v celkové hodnotě okolo 12 810,- Kč s tím, že se s jmenovanou dohodl, že věci zastaví v zastavárně v P. a ve lhůtě 14 dnů je vykoupí zpět, přičemž již mohl důvodně předpokládat s ohledem, že je nezaměstnaný, že na zpětný výkup těchto věcí nebude mít finanční krytí, téhož dne věci zastavil v zastavárně firmy H. G. v P. za částku 2 800,- Kč, avšak o odkup šperků již neprojevil zájem a současně si do dnešní doby nenašel nové zaměstnání, ani J. K. nenavštívil, čímž způsobil J. K. škodu ve výši 12 810 Kč.
Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin.
Obviněný J. Z. byl rovněž odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 20 T 34/2002, který byl obviněnému doručen dne 19. 3. 2002 a právní moci nabyl dne 28. 3. 2002, a to pro trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny podle §176 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že se v období nejméně od 3. 12. 2001 do 18. 2. 2002 v P., okres N. J., a jiných místech okresu N. J. prokazoval průkazem o povolení pobytu pro cizince vystaveným dne 3. 12. 1996 OCPS N. J., ve kterém přeškrtnul vyznačenou platnost průkazu do 3. 12. 2001 a pod ni vepsal platnost průkazu do 3. 7. 2006.
Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. 5 T 144/2002, podal ministr spravedlnosti k Nejvyššímu soudu České republiky ve prospěch obviněného J. Z. podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona. Pochybení spatřuje v porušení zákona v neprospěch obviněného, a to v ustanoveních §35 odst. 2 a §36 tr. zák.
Stěžovatel namítá, že v době, kdy Okresním soudem v Novém Jičíně byl obviněnému J. Z. trestním příkazem ve věci sp. zn. 5 T 144/2002 uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, měl obviněný z předchozího trestu obecně prospěšných prací v trvání 400 hodin, uloženého týmž soudem ve věci sp. zn. 20 T 34/2002, vykonáno pouze 48 hodin. V důsledku toho celkový počet uložených a nevykonaných hodin obecně prospěšných prací u obviněného činil 652 hodin, což je v rozporu s ustanovením §36 tr. zák.
Dále tím, že Okresní soud v Novém Jičíně uložil obviněnému ve věci sp. zn. 5 T 144/2002 trest obecně prospěšných prací jako trest samostatný, postupoval v rozporu s ustanovením §35 odst. 2 tr. zák., neboť obviněnému měl být správně uložen v této věci trest souhrnný, a to i za sbíhající se trestnou činnost, za níž byl týmž soudem odsouzen ve věci pod sp. zn. 20 T 34/2002, popř. mohlo být podle §37 tr. zák. upuštěno od uložení souhrnného trestu.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. 5 T 144/2002, byl v neprospěch obviněného J. Z. porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 a §36 tr. zák., poté aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, a následně aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím závěrům.
Podle §35 odst. 2 tr. zák. soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším.
Podle §36 tr. zák. věty první jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z obsahu obou výše uvedených trestních spisů vyplývá, že obviněný J. Z. spáchal trestný čin podvodu dne 24. 1. 2002, a byl za něj odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. 5 T 144/2002, který mu byl doručen dne 9. 10. 2002 a právní moci nabyl dne 18. 10. 2002. Trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny se obviněný dopouštěl v období nejméně od 3. 12. 2001 do 18. 2. 2002 a byl za něj odsouzen trestním příkazem téhož soudu ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 20 T 34/2002, který mu byl doručen dne 19. 3. 2002 a právní moci nabyl dne 28. 3. 2002. Z uvedeného je tedy zřejmé, že obviněný J. Z. páchal naposledy trestnou činnost dne 18. 2. 2002, přičemž první odsuzující rozhodnutí bylo vyhlášeno až dne 19. 3. 2002 (v daném případě se jednalo o doručení trestního příkazu - viz §314e odst. 5 tr. ř.), a to v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 20 T 34/2002. Vzhledem k datu doručení tohoto trestního příkazu obviněnému a době v níž trestnou činnost páchal je zjevné, že trestné činy obviněného ze dne 24. 1. 2002 a z období od 3. 12. 2001 do 18. 2. 2002 byly spáchány ve vícečinném souběhu a měl mu tudíž za ně správně být uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák.
Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že odsouzení obviněného J. Z. trestním příkazem ve věci sp. zn. 20 T 34/2002 muselo být samosoudci Okresního soudu v Novém Jičíně projednávajícího trestní věc vedenou pod sp. zn. 5 T 144/2002 známo, neboť vyplývalo z opisu rejstříku trestů obviněného vyhotoveného dne 24. 6. 2002 a založeného na č. l. 20 – 21 spisu. Předmětná věc byla rovněž zapsána na lustru obžaloby na č. l. 35 spisu, kde je u údaje „předchází“ uvedena mj. sp. zn. 20 T 34/2002. Dokonce i v textu odůvodnění obžaloby je výslovně uvedeno, že obviněný byl naposled odsouzen Okresním soudem v Novém Jičíně dne 4. 3. 2002 ke 400 hodinám obecně prospěšných prací.
Ze spisu téhož soudu sp. zn. 20 T 34/2002 pak bylo na č. l. 22 zjištěno z přípisu Probační a mediační služby střediska N. J. ze dne 23. 1. 2003, že obviněný J. Z. započal s výkonem trestu z trestního příkazu sp. zn. 20 T 34/2002 dne 26. 6. 2002. Do 4. 7. 2002 odpracoval pouze 48 hodin a od té doby bez udání důvodu ve výkonu trestu nepokračuje.
Vedle pochybení v uložení samostatného trestu místo trestu souhrnného tak došlo napadeným trestním příkazem ještě k dalšímu porušení zákona, a to v ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák. V důsledku postupného uložení dvou samostatných trestů obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a 300 hodin, když z prvního z nich byla v době ukládání druhého trestu vykonána pouze malá část, totiž byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu, což je 400 hodin (§45a odst. 1 tr. zák.). Tuto hranici je podle §36 tr. zák. nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán. Ze shora uvedeného přípisu Probační a mediační služby střediska N. J. ze dne 23. 1. 2003 je zřejmé, že k datu vydání napadeného trestního příkazu měl obviněný J. Z. z předchozího trestu vykonáno pouze 48 hodin obecně prospěšných prací, a tak nebyly v trestní věci vedené pod sp. zn. 5 T 144/2002 splněny hmotně právní podmínky pro uložení trestu 300 hodin obecně prospěšných prací.
K výše vytýkaným pochybením došlo zejména proto, že Okresní soud v Novém Jičíně si ke svému rozhodování nevyžádal trestní spis sp. zn. 20 T 34/2002 a relevantní důkazy tak nezjišťoval a ve svém rozhodnutí je nezohlednil. Tím při ukládání trestu postupoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a nesprávného hodnocení důkazů (viz §2 odst. 5, 6 tr. ř.)
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. 5 T 144/2002 a v řízení, které mu předcházelo, byl v neprospěch obviněného J. Z. porušen zákon v ustanovení §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, 6 tr. ř. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, a to včetně všech dalších rozhodnutí, která na zrušený trestní příkaz obsahově navazovala, pokud touto změnou pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Novém Jičíně, aby věc potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Tento soud musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného J. Z. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec