ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.141.2003.1
sp. zn. 4 Tz 141/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. října 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. P., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 21 T 67/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 21 T 67/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného R. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje ve vztahu k obviněnému R. P.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Sokolově se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 21 T 67/2003, byl obviněný R. P. uznán vinným pokračujícím trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1, odst. 3 tr. zák. a spoluobviněný R. Č. trestným činem úvěrového podvodu podle §250b odst. 1 tr. zák. formou účastenství podle §10 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterých se dopustili tím, že obviněný R. P. dne 15. 6. 2002 uzavřel v prodejně PT E. M., S., smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem ve výši 20.000,- Kč s měsíčními splátkami 1.000,- Kč, při uzavření úvěrové smlouvy předložil nepravdivé potvrzení o výši pracovního příjmu zaměstnavatele S., s. r. o., S., které vypsal a orazítkoval obviněný R. Č., přestože věděl, že obviněný R. P. u této společnosti nepracuje a potvrzení jím bude užito k uzavření úvěrové smlouvy, obviněný R. P. poté prostřednictvím úvěrové karty postupně vyčerpal částku ve výši 19.287,- Kč na nákup tří mobilních telefonů, které při uzavření smlouvy převzal, další splátky nesplácel ke škodě společnosti GE C. M., P., a dále obviněný R. P. sám dne 24. 10. 2002 prostřednictvím prodejny M., S., uzavřel úvěrovou smlouvu na poskytnutí úvěrového rámce ve výši 20.000,- Kč s měsíčními splátkami 800,- Kč, při uzavření úvěrové smlouvy předložil nepravdivé potvrzení o výši pracovního příjmu zaměstnavatele D. a i. s., S. F., S., a po uzavření smlouvy prostřednictvím úvěrové karty postupně vyčerpal celkovou částku 19.341,- Kč, další splátky nesplácel ke škodě H. C. F., a. s., B. Za to byl obviněnému R. P. podle §250b odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. s přihlédnutím k 314e odst. 2 tr. ř. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců, podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle §59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému R. P. uloženo, aby podle svých sil ve zkušební době hradil škodu vzniklou trestnou činností. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému R. P. uložena povinnost nahradit poškozené společnosti H. C. F., a. s., škodu ve výši 19.341,- Kč, podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená H. C. F., a. s., odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byly poškozené společnosti PT E. – M., s. r. o., a GE C. M., a. s., odkázány se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Trestní příkaz by obviněnému R. P.doručen dne 13. 5. 2003 a právní moci nabyl ve vztahu k obviněnému R. P. dne 22. 5. 2003.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 21 T 67/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. P. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným rozhodnutím a v řízení předcházejícím porušen v ustanoveních §2 odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 2 písm. a) tr. ř.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti namítl, že v průběhu přípravného řízení byla vina obviněného R. P. provedenými důkazy prokázána a jednání bylo z hlediska právního správně kvalifikováno. Soud se však dopustil pochybení při ukládání trestu. Okresní soud v Sokolově napadeným trestním příkazem uložil obviněnému R. P. trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců a tím překročil maximální přípustnou výměru trestu odnětí svobody, kterou lze trestním příkazem uložit, a porušil tak zákon v neprospěch obviněného R. P. Považoval-li soud za potřebné uložit obviněnému trest odnětí svobody přesahující jeden rok, měl ve věci nařídit hlavní líčení a rozhodnout formou rozsudku.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz ve vztahu k obviněnému R. P. a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. Z citovaného ustanovení vyplývá, že trest odnětí svobody může být trestním příkazem uložen pouze jako podmíněný, maximální výměra tohoto trestu je přitom stanovena na jeden rok.
V projednávané trestní věci byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 21 T 67/2003, obviněnému R. P. uložen trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců, tedy ve výměře o 2 měsíce větší než je maximální výměra tohoto trestu, kterou lze uložit trestním příkazem. Považoval-li Okresní soud v Sokolově za potřebné uložit obviněnému R. P. trest odnětí svobody přesahující jeden rok, měl ve věci nařídit hlavní líčení a rozhodnout formou rozsudku, naopak vydání trestního příkazu bylo v takovém případě vyloučeno pro rozpor s ustanovením §314e odst. 2 písm. a) tr. ř.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 21 T 67/2003, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného R. P. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz ve vztahu k obviněnému R. P. Nejvyšší soud také zrušil všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Sokolově, aby trestní věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud bude Okresní soud v Sokolově považovat za potřebné uložit obviněnému R. P. trest odnětí svobody přesahující jeden rok, bude třeba nařídit hlavní líčení a rozhodnout formou rozsudku. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného R. P., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal