ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.149.2003.1
sp. zn. 4 Tz 149/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 22. října 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. F., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 1 T 20/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 1 T 20/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. F.
Napadený trestní příkaz se z r u š u j e.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Sokolově se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 1 T 20/2003, byl obviněný M. F. uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 3 tr. zák., kterého se dopustil jednáním v době od 1. 10. 2000 do února 2001 a v době od 7. 3. 2001 do srpna 2002. Za to byl obviněnému M. F. podle §213 odst. 3 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, podle §60a odst. 1, odst. 2 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu 3 let a nad obviněným byl vysloven dohled. Podle §60a odst. 3 tr. zák. bylo obviněnému M. F. uloženo, aby podle svých sil uhradil dlužné výživné a aby se podrobil výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace a účinně hledal zaměstnání ve spolupráci s úřadem práce a probační a mediační službou. Trestní příkaz by obviněnému M. F. doručen dne 3. 6. 2003 a právní moci nabyl dne 12. 6. 2003.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 1 T 20/2003, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. F. Vytkl v ní, že zákon byl napadeným rozhodnutím a v řízení předcházejícím porušen v ustanoveních §2 odst. 6 tr. ř. a §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. ve vztahu k ustanovení §213 odst. 1, odst. 3 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že v průběhu přípravného řízení byla vina obviněného M. F. provedenými důkazy prokázána a jednání bylo správně kvalifikováno jako trestný čin zanedbání povinné výživy podle §213 odst. 3 tr. zák. Soud se však dopustil pochybení při ukládání trestu. Okresní soud v Sokolově napadeným trestním příkazem uložil obviněnému M. F. trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců a tím překročil maximální přípustnou výměru trestu odnětí svobody, kterou lze trestním příkazem uložit a porušil tak zákon v neprospěch obviněného M. F. Považoval-li soud za potřebné uložit obviněnému trest odnětí svobody přesahující jeden rok, měl ve věci nařídit hlavní líčení a rozhodnout formou rozsudku.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona ve vytýkaném směru, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. lze trestním příkazem uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. Z citovaného ustanovení vyplývá, že trest odnětí svobody může být trestním příkazem uložen pouze jako podmíněný, maximální výměra tohoto trestu je přitom stanovena na jeden rok.
V projednávané trestní věci byl trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 1 T 20/2003, obviněnému M. F. uložen trest odnětí svobody v trvání 18 měsíců, tedy ve výměře o 6 měsíce delší než je maximální výměra tohoto trestu, kterou lze uložit trestním příkazem. Považoval-li Okresní soud v Sokolově za potřebné uložit obviněnému M. F. trest odnětí svobody přesahující jeden rok, měl ve věci nařídit hlavní líčení a rozhodnout formou rozsudku, naopak vydání trestního příkazu bylo v takovém případě vyloučeno pro rozpor s ustanovením §314e odst. 2 písm. a) tr. ř.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Sokolově ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 1 T 20/2003, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného M. F. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud zrušil napadený trestní příkaz, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Sokolově, aby trestní věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Pokud bude Okresní soud v Sokolově považovat za potřebné uložit obviněnému M. F. trest odnětí svobody přesahující jeden rok, bude třeba nařídit hlavní líčení a rozhodnout formou rozsudku. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. F., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal