ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.170.2003.1
sp. zn. 4 Tz 170/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 27. listopadu 2003 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Vladimíra Veselého stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. P., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 17. 1. 2003, sp. zn. 1 T 4/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 17. 1. 2003, sp. zn. 1 T 4/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, která na zrušený trestní příkaz obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Samosoudkyně Okresního soudu v Jablonci ad Nisou vydala dne 17. 1. 2003 trestní příkaz pod sp. zn. 1 T 4/2003, jímž byl obviněný P. P. uznán vinným v bodě l) výroku tohoto trestního příkazu jednak trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e), odst. 2 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zák., v bodě 2) výroku trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák. Podle citovaného trestního příkazu spáchal uvedené trestné činy tím, že
1.v okrese J. n. N. dne 17. 10. 2002 v 08. 00 hod. z místnosti bytu v domě v J. n. N. bez souhlasu a ke škodě B. K., z příborníku z peněženky odcizil finanční hotovost v celkové výši 3 000,- Kč a poté z chodby bytu, ve které se pohyboval bez souhlasu majitelů R. K., a G. K., z věšáku odcizil klíče od osobního vozidla zn. Renault 21 Nevada, které bylo zaparkováno před domem a do něhož odcizenými klíči vnikl, s vozidlem odjel do P., kde ho v přesně nezjištěné době v P.– L. prodal za částku 2 500,- Kč, tyto peníze použil pro svou potřebu, čímž manželům K. způsobil škodu ve výši 30 000,- Kč, přičemž tohoto jednání se dopustil přesto, že již byl pro trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 a §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. odsouzen pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 2 T 55/2001,
2. v okrese J. dne 24. 11. 2002 ve 23.50 hod. ze vzteku rozbil kamenem skleněnou výplň dvou vchodových dveří restaurace U N. v L. B., do které vnikl a ze které ke škodě majitelky V. L., odcizil zásobník s kovovými mincemi v celkové hodnotě 326,90 Kč a cigarety v celkové hodnotě 2 089,50 Kč, a to karton cigaret zn. Petra červené v hodnotě 400,- Kč, 8 krabiček cigaret zn. Start žlutých v hodnotě 252,- Kč, 9 krabiček cigaret Start červených v hodnotě 297,- Kč, 8 krabiček zn. Start Light v hodnotě 264,- Kč, 5 krabiček cigaret zn. Mars v hodnotě 157,50 Kč, 2 krabičky cigaret zn. zn. Petra červené v hodnotě 80,- Kč, 3 krabičky cigaret zn. Petra Light v hodnotě 120,- Kč, 7 krabiček cigaret zn. Sparta Clasic v hodnotě 294,- Kč, 5 krabiček cigaret zn. LM Light v hodnotě 225,- Kč, a rozbitím dveří způsobil škodu ve výši 800,- Kč, když s odcizenými věcmi byl při útěku zadržen policejními orgány a věci byly vráceny majitelce, přičemž pro trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. e), odst. 2 a §247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. již byl odsouzen pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Jičíně ze dne 18. 5. 2001, sp. zn. 2 T 55/2001.
Za to mu byl v zákonné sazbě ustanovení §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Pro výkon trestu byl obviněný podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Dále samosoudkyně učinila i výrok o náhradě škody podle §228 odst. 1 tr. ř. a §229 odst. 1 tr. ř.
Citovaný trestní příkaz nabyl právní moci dne 8. 7. 2003.
Proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného P. P. stížnost pro porušení zákona. Namítá v ní, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř., neboť samosoudkyně přehlédla, že podle zmíněného zákonného ustanovení lze uložit trest odnětí svobody do jednoho roku, ale pouze při současném podmíněném odkladu jeho výkonu. Nepodmíněný trest odnětí svobody pak trestním příkazem uložit nelze.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem byl zákon porušen v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného P. P., aby tento trestní příkaz zrušil, včetně rozhodnutí na něj obsahově navazujících, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Ustanovení §314e odst. 2 tr. ř. pod písm. a) – g) uvádí taxativní výčet druhů trestů a jejich maximální výměry, které lze uložit trestním příkazem. Podle písm. a) citovaného zákonného ustanovení je možno uložit trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu. Z dikce tohoto ustanovení pak vyplývá, že trestním příkazem nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody, a pokud samosoudce po vyhodnocení všech okolností případu má za to, že uložení takovéhoto druhu trestu bude plně v intencích požadavků stanovených §23 a 31 tr. zák., pak nemůže ve věci vydat trestní příkaz, ale je povinen ve věci nařídit hlavní líčení a takovýto druh trest posléze uložit rozsudkem. Pokud samosoudkyně Okresního soudu v Jablonci nad Nisou uložila obviněnému trestním příkazem nepodmíněný trest odnětí svobody, pak tímto trestním příkazem porušila zákon v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř.
Z těchto důvodů poté Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 17. 1. 2003, sp. zn. 1 T 4/2003, byl porušen zákon v ustanovení §314e odst. 2 písm. a) tr. ř. v neprospěch obviněného P. P. Poté podle §269 odst. 2 tr. ř. citovaný trestní příkaz v celém rozsahu zrušil a věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Samosoudkyně tohoto soudu ve věci nařídí hlavní líčení, neboť pouze tak bude moci uložit nepodmíněný trest odnětí svobody, pokud pro jeho uložení opětně shledá zákonné důvody. V případě, že hodlá ve věci rozhodnout opět trestním příkazem, musí uložený trest odpovídat ustanovení §314a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., přičemž bude muset zohlednit ustanovení §273 tr. ř., kdy nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.
Podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. listopadu 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á