ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.176.2003.1
sp. zn. 4 Tz 176/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 2. prosince 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného B. P., roti trestnímu příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 6 T 120/2001, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 6 T 120/2001, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §36, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného B. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Karlových Varech se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný B. P. byl trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 6 T 120/2001, který nabyl právní moci dne 17. 1. 2002, uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil v přesně nezjištěný den v letních měsících roku 2000, kdy převedl směnou za motorové vozidlo na další osobu videorekordér značky Philips typ VR 171/58 v hodnotě 5 590,- Kč, ačkoliv vlastníkem věci byla obchodní společnost H. C., a. s. B., kdy obviněný věc užíval jako nájemce na základě uzavřené smlouvy o finančním pronájmu s vlastníkem věci.
Za to byl odsouzen k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 7. 2001, sp. zn. 6 T 93/2001, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný zavázán k povinnosti uhradit poškozené H. C., a. s., B., škodu ve výši 3 476,- Kč, přičemž týž poškozený subjekt byl podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázán se zbytkem uplatněného nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 6 T 120/2001, k Nejvyššímu soudu České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného B. P. Citovaným trestním příkazem byl podle jeho názoru porušen zákon v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením §36 a §45a odst. 1 tr. zák., když se jimi Okresní soud v Karlových Varech neřídil, neboť při ukládání trestu obecně prospěšných prací překročil horní hranici trestu o 250 hodin a porušil tak zákon v neprospěch obviněného.
Obviněný B. P. byl totiž rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 6. 1999, sp. zn. 4 T 20/97, který nabyl právní moci dne 18. 6. 1999, uznán vinným trestnými činy výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák., neplnění odvodní povinnosti podle §267 odst. 1 tr. zák. a podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Výkon tohoto trestu byl obviněnému nařízen usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 7. 2000. Ze zprávy Probační a mediační služby střediska K. V. ze dne 20. 8. 2001 vyplývá, že obviněný B. P. z nařízeného trestu ke dni 1. 8. 2001 nic neodpracoval, a proto byla navržena přeměna trestu v trest odnětí svobody. Následně bylo u Obecního úřadu v B. zjištěno, že jmenovaný z trestu 350 hodin obecně prospěšných prací odpracoval 6 hodin.
V závěru podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 6 T 120/2001, byl porušen zákon v neprospěch obviněného B. P. v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. uvedený trestní příkaz zrušil, a to včetně dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu, a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Z obsahu spisového materiálu Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 4 T 20/97 Nejvyšší soud zjistil, že výkon trestu 350 hodin obecně prospěšných prací z rozsudku tohoto soudu téže spisové značky ze dne 18. 6. 1999 byl obviněnému B. P. nařízen usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 7. 2000. Od srpna 2000 do ledna 2001 byl obviněný P. ve výkonu trestu odnětí svobody v jiné trestní věci. Z přípisu Probační a mediační služby střediska K. V. ze dne 20. 8. 2001 na č. l. 136 spisu je zřejmé, že jmenovaný obviněný z trestu 350 hodin obecně prospěšných prací neodpracoval ani hodinu. Ve veřejném zasedání u Okresního soudu v Karlových Varech dne 30. 10. 2001 obviněný mimo jiné uvedl, že v současné době vykonává práce u Obecního úřadu v B. (viz č. l. 145 spisu). Tuto informaci pak okresní soud prověřoval a Obecním úřadem v B. mu dne 9. 1. 2002 bylo sděleno, že obviněný P. odpracoval z nařízeného trestu obecně prospěšných prací pouze 5 hodin. Z další zprávy téhož obecního úřadu ze dne 16. 7. 2002 (viz č. l. 185 spisu) posléze vyplynulo, že obviněný má z tohoto trestu vykonáno pouze 6 hodin a o další práci nejeví zájem.
Obviněný B. P. byl kromě uvedeného odsouzen též trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 7. 2001, sp. zn. 6 T 93/2001, který nabyl právní moci dne 26. 9. 2001, jímž byl uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tak, že dne 6. 2. 2001 v T., okres K. V., převzal od J. M. mobilní telefon zn. Siemens C 351 v hodnotě 4 636,- Kč, že mu ho do 9. 2. 2001 vrátí, což však neučinil a telefon prodal L. K., za což mu byl uložen trest obecně prospěšných prací v rozsahu 200 hodin. Tento výrok o trestu pak byl následně zrušen trestním příkazem téhož soudu ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 6 T 120/2001, napadeným stížností pro porušení zákona, kterým byl obviněnému uložen souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin v situaci, kdy z předchozího trestu 350 hodin obecně prospěšných prací z rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 6. 1999 sp. zn. 4 T 20/97 měl prokazatelně vykonánu pouze malou část.
Z opisu rejstříku trestů obviněného P. ze dne 13. 8. 2001 (viz č. l. 51 spisu sp. zn. 6 T 120/2001) přitom bylo jeho předchozí odsouzení k 350 hodinám obecně prospěšných prací zřejmé. Okresní soud to ale při svém rozhodování nevzal dostatečně v úvahu, když neprověřil, zda obviněný P. již tento trest vykonal, popř. kolik hodin mu z něj zbývá vykonat.
Je tedy skutečností, že v daném případě došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť v důsledku postupného uložení dvou trestů obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin a 300 hodin, když z prvního z nich bylo v době ukládání druhého trestu vykonáno maximálně 5 hodin, byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu podle §45a odst. 1 tr. zák., jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu uložený dřívějším rozhodnutím nebyl zčásti nebo zcela vykonán. K vytýkanému pochybení pak došlo proto, že Okresní soud v Karlových Varech postupoval při ukládání trestu na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a po nesprávném a nedostatečném hodnocení důkazů ( viz §2 odst. 5, 6 tr. ř. )
Nejvyšší soud proto na základě shora uvedených zjištění podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 6 T 120/2001, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., v neprospěch obviněného B. P. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud tento trestní příkaz v celém rozsahu zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Okresnímu soudu v Karlových Varech, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl v intencích tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu. Okresní soud však musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je přitom okresní soud vázán právním názorem, který Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. prosince 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec