ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.22.2003.1
sp. zn. 4 Tz 22/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 27. března 2003 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného ml. M. T., proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 4 T 423/2001, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Výrokem o trestu pravomocného rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 4 T 423/2001, a řízením, které mu předcházelo, b y l
p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného ml. M. T.
Napadený rozsudek se zrušuje ve výroku o trestu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, která na zrušený výrok obsahově navazují, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Liberci se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný ml. M. T. byl rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn. 4 T 423/2001, uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1, odst. 2 a §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., jehož se podle tohoto rozsudku dopustil tím, že
1)společně s již odsouzenými K. T. a ml. M. P. v přesně nezjištěné době od 30. 4. do 2. 5. 1997 v obci R., u stánku PNS se vloupali do bedny na tiskoviny, odkud odcizili tiskoviny v hodnotě 1 180,- Kč ke škodě firmy M. a. K. P. s. r. o. P.,
2)společně s již odsouzeným ml. P. Ch., ml. M. P. a K. T. v době od 1. 6. do 2. 6. 1997 v obci R., před domem ze zde zaparkovaného nákladního vozidla zn. Praga RND odcizil 1 ks autobaterie zn. AFA 55 AH 12 V v hodnotě 600,- Kč, 1 ks autobaterie zn. Eurostart 44 AH 12 V v hodnotě 1 200,- Kč, 1 ks nabíječky autobaterie zn. Einhal 12 V v hodnotě 1 350,- Kč, vše ke škodě Z. Š.,
3)společně s již odsouzeným ml. P. Ch. a K. T. v době od 5. 8. do 6. 8. 1997 v obci R., před domem ze zde zaparkovaného osobního motorového vozidla zn Škoda 120 LS po násilném odstranění víčka z palivové nádrže z této odcizil 30 l benzínu v hodnotě 645,- Kč ke škodě D. I.,
4)společně s již odsouzeným K. B. a J. P. v přesně nezjištěné době od 24. 8. do 25. 8. 1997 v obci R., se vloupali do C. – B., odkud odcizili alkoholické nápoje v hodnotě 2 005,- Kč, cigarety různých značek v hodnotě 4 516, 30,- Kč, částku 400,- Kč v hotovosti, vše v celkové hodnotě 6 921, 30 Kč, ke škodě J. Š.,
5)v přesně nezjištěné době od 13. 9. do 14. 9. 1997 v obci R., před domem se vloupal do zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. Škoda Forman majitelky H. Ž., odkud odcizil ke škodě J. K., sportovní tašku v hodnotě 100,- Kč, 10 ks bavlněných triček v hodnotě 300,- Kč, dámskou halenku v hodnotě 200,- Kč, riflovou košili zn. Kenvelo v hodnotě 700,- Kč, 6 ks pánských trenýrek v hodnotě 150,- Kč, 7 ks dámských kalhotek v hodnotě 210,- Kč, 3 ks podprsenek v hodnotě 180,- Kč, pánskou vojenskou košili v hodnotě 70,- Kč a bílý svetr v hodnotě 250,- Kč,
6)společně s již odsouzeným ml. P. Ch., ml. M. P., K. T. a J. D. počátkem měsíce října 1997 v obci R., za domem z kurníku odcizil 6 ks kachen v hodnotě 1 620,- Kč ke škodě H. E.,
7)společně s již odsouzeným ml. M. P., K. T. a J. D. v přesně nezjištěné době od 25. 10. do 26. 10. 1997 v obci H., před domem ze zde zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. Lada 1200 odcizili 40 l benzínu v hodnotě 896,- Kč ke škodě O. H.,
8)společně s již odsouzenými ml. P. Ch., M. P. a K. T. v přesně nezjištěné době od 14. 11. do 15. 11. 1997 v obci R., na zahradě domu po ulomení zámku kurníku z něho odcizili 2 krůty v hodnotě 2 100,- Kč ke škodě E. P.,
9)společně s již odsouzeným ml. P. Ch. v přesně nezjištěné době dne 6. 11. 1997 v obci R., před domem ze zde zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. Škoda 105 odcizili 5 l benzínu v hodnotě 107,- Kč ke škodě E. S.,
10)společně s již odsouzenými ml. R. B. a dalšími osobami v přesně nezjištěné době od 22. 4. do 23. 4. 1997 v obci R., vnikli nezajištěným oknem do haly firmy A. F., divize K. L., kde po vypáčení střešního okénka vnikli do zde odstaveného nákladního vozidla zn. LIAZ ,odkud ke škodě J. B., odcizili autorádio s přehrávačem zn. Fischer a dva reproduktory zn. Alpina v hodnotě 9 600,- Kč, a ze silážní věže na pozemku firmy A. odřízli a poté odcizili 2x20 m měděného pětižilového kabelu v hodnotě 1 743,- Kč a 20 m měděného osmižilového kabelu v hodnotě 3 315,- Kč ke škodě firmy
A. F.
Za to mu byl uložen v sazbě §247 odst. 2 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák., §79 odst. 1 a §45a odst. 1 tr. zák. souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře čtyřset hodin. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 18. 9. 2000, sp. zn. 2 T 569/2000 a z trestního příkazu Okresního soudu v Liberci ze dne 21. 9. 2000, sp. zn. 4 T 400/99, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále učinil okresní soud výroky o náhradě škody podle §228 odst. 1 a §229 odst. l a §229 odst. 2 tr. ř. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 21. 5. 2002.
Proti citovanému rozsudku podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného ml. M. T. stížnost pro porušení zákona, v níž namítá, že zákon byl porušen v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného.
Ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že Okresní soud v Liberci při svém rozhodování o trestu pochybil, pokud uložil trest obecně prospěšných prací v maximální výměře 400 hodin, a neověřil si, že obviněný dosud nevykonal trest obecně prospěšných prací ve výměře rovněž 400 hodin, který mu uložil svým rozsudkem ze dne 29. 3. 2002, pod sp. zn. 2 T 73/2002, Okresní soud v Jablonci nad Nisou. Uložený trest tak spolu s dosud nevykonaným trestem přesáhly maximální přípustnou výměru trestu, která podle §45a odst. 1 tr. zák. činí 400 hod.
Vzhledem k těmto okolnostem ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. zák. vyslovil, že napadeným rozsudkem Okresního soudu v Liberci byl porušen zákon v namítaném rozsahu v neprospěch obviněného ml. M. T., aby podle §269 odst. 2 tr. zák. zrušil výrok o trestu z uvedeného rozsudku a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.
Ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. umožňuje soudu uložit trest obecně prospěšných prací ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu.
Podle §2 odst. 5 tr. ř. orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 tr. ř. orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Nejvyšší soud konstatuje, že uvedenými zákonnými ustanoveními se Okresní soud v Liberci důsledně neřídil.
Okresní soud v Liberci konal ve věci dne 7. 3. 2002 hlavní líčení, k němuž byl obviněný předveden z vazby, kterou vykonával v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Samosoudkyně Okresního soudu v Liberci se však nedotázala obviněného za jakou trestnou činnost je stíhán a v jakém stadiu se řízení před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou nachází, a tyto okolnosti nezjišťovala ani případným dotazem u tohoto soudu. Poté hlavní líčení odročila na 11. 4. 2002, obviněný se však nedostavil a proto konala hlavní líčení v jeho nepřítomnosti. Ze zprávy Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, kterou měla k dispozici již dne 8. 4. 2002, však mohla zjistit, že obviněný byl dne 29. 3. 2002 propuštěn z vazby na svobodu. Ani tento poznatek nevedl k ověření, zda důvodem pro propuštění z vazby bylo případné meritorní rozhodnutí v řízení, jež bylo u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou vedeno. Bez znalosti těchto údajů a tedy za stavu, kdy nebyl zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností, umožňující správně rozhodnout o trestu, vydala samosoudkyně Okresního soudu v Liberci rozsudek. V této době již byl obviněnému ml. M. T. uložen rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 2 T 73/2002, pro trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), b), e) a §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 26. 4. 2002. Pokud samosoudkyně Okresního soudu v Liberci dne 11. 4. 2002 uložila souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, porušila výše citovaná ustanovení §36 tr. zák. o maximálně přípustné výměře pro stejný druh ukládaného a jiného dosud nevykonaného trestu, jakož i ustanovení §45a odst. 1 tr. zák., který vymezuje rozpětí trestu obecně prospěšných prací. Výrokem o trestu v rozsudku Okresního soudu v Liberci tak byl obviněnému uložen tento trest, který maximálně přípustnou výměru 400 hodin přesáhl, a jde tak o trest, který je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti pro společnost ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř.
Z výše uvedených důvodů poté Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 11. 4. 2002, sp. zn.
4 T 423/2001, a řízením, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák. a §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného ml. M. T. Podle §269 odst. 2 tr. ř. poté zrušil v napadeném rozsudku výrok o trestu, jakož zrušil i všechna další rozhodnutí, jež na zrušenou část rozsudku obsahově navazovala, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Liberci, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Okresní soud v Liberci po provedeném řízení nově rozhodne o trestu obviněného tak, aby odpovídal kriteriím §23 a 31 tr. zák., přičemž musí mít na zřeteli ustanovení §273 tr. ř., podle něhož vysloví-li Nejvyšší soud porušení zákona v neprospěch obviněného, nesmí v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch. Bude rovněž nezbytné zjistit ze spisů Okresního soudu v Liberci sp. zn. 2 T 569/2000 a 4 T 400/99, v jakém rozsahu byly těmito rozhodnutími uložené tresty vykonány.
Pro úplnost je třeba připomenout ustanovení §270 odst. 4 tr. ř., podle něhož je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který ve věci Nejvyšší soud vyslovil, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. března 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Danuše N o v o t n á