ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.45.2003.1
sp. zn. 4 Tz 45/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 13. května 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiří Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. Š., proti trestnímu příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. 2 T 96/2002 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. 2 T 96/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a §36, §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. Š.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 5. 2002, sp. zn. 2 T 96/2002, byl obviněný M. Š. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák. ve spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 7. 4. 2002 v době kolem 00.20 hodin společně s F. B., vnikl násilím za pomoci provázku do zde zaparkovaného uzamčeného osobního motorového vozidla značky Škoda Felicia Combi, odkud ke škodě M. Š., z palubní desky vypáčil autorádio s kazetovým přehrávačem značky MTC TE 9605 v hodnotě 1 500,- Kč a pod bundu ukryl krabičku se sadou náhradních autožárovek v hodnotě 150,- Kč, přičemž byl ve vozidle zadržen hlídkou městské policie, zatímco F. B. stál opodál a hlídal a byl při útěku rovněž zadržen hlídkou Městské policie P., po zadržení byly u obviněného Š. zajištěny kleště, lovecký nožík, kuchyňský nožík, zahnutý šroubovák, šroubovák se žlutou rukojetí, šroubovák s černou rukojetí a velký šroubovák. Za toto jednání byl obviněný M. Š. odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a dále k trestu propadnutí věci. Poškozený M. Š. byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 29. 6. 2002 a právní moci nabyl dne 9. 7. 2002.
Podle §266 odst. 1 tr. ř. proti tomuto trestnímu příkazu podal ministr spravedlnosti stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného. Konstatuje v ní, že napadeným trestním příkazem byl porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák.
Obvodní soud při svém rozhodování totiž nezjistil, že obviněný byl již odsouzen dne 27. 2. 2002 trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 15 T 16/2002, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 16. 2. 2002 v cca 00.20 hodin v P., nám. J. z P. na křižovatce s ulicí M. naproti domu vylomil pomocí šroubováku zámek levých předních dveří zaparkovaného osobního motorového vozidla značky Škoda Octavia, vnikl dovnitř a zde odcizil autorádio značky Sony XR – L 210 bez čelního panelu, čímž způsobil majiteli vozidla Ing. I. Š. škodu ve výši 4 500,- Kč a za toto byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin a k trestu propadnutí věci. Poškozený byl odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Tento trestní příkaz byl obviněnému doručen dne 8. 4. 2002, a téhož dne nabyl právní moci. Uložený trest obecně prospěšných prací nebyl dosud vykonán.
Z uvedeného vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 1 napadeným trestním příkazem odsoudil obviněného Š. pro trestnou činnost, které se dopustil dříve (7. 4. 2002), než byl obviněnému doručen (dne 8. 4. 2002) trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 15 T 16/2002. Měl mu být proto uložen podle §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest. Navíc uložením trestu obecně prospěšných prací z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 15 T 16/2002, ve výměře 250 hodin a trestu stejného druhu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 2 T 96/2002, ve výměře 300 hodin byla překročena maximální přípustná výměra pro tento druh trestu, uvedená v ustanovení §45a odst. 1 tr. zák., čím došlo i k porušení §36 tr. zák.
V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. uvedené porušení zákona vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadený trestní příkaz zrušil včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla podkladu a poté aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že stížnost pro porušení zákona byla podána právem, byť nikoli úplně z těch důvodů, které jsou v ní uvedeny.
V prvé řadě je třeba dát stížnosti pro porušení zákona za pravdu pokud vytýká, že obviněnému M. Š. byl napadeným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin v situaci, kdy z trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin uloženého trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 27. 2. 2002, sp. zn. 15 T 16/2002 nic nevykonal. Tím došlo k porušení ustanovení §36 tr. zák. ve spojení s ustanovením §45a odst. 1 tr. zák., neboť byla překročena nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu (400 hodin), jíž je nutné respektovat i tehdy, je-li obviněnému ukládán trest obecně prospěšných prací a předchozí trest tohoto druhu, uložený dřívějším rozsudkem (trestním příkazem), dosud nebyl zčásti nebo zcela vykonán.
Obvodní soud pro Prahu 1 byl v daném případě povinen se zabývat i dalšími otázkami, které mají dopad nejenom na výrok o trestu, ale též na výrok o vině. Jak již bylo konstatováno výše, obviněný M. Š. se dopustil dvou jednání, konkrétně ve dnech 16. 2. 2002 a 7. 4. 2002, z nichž každé bylo samostatným trestním příkazem kvalifikováno jako trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., za nějž mu byl vždy uložen samostatný trest. V této souvislosti nebylo vůbec zkoumáno, zda zmiňovaná jednání nejsou součástí jediného pokračujícího skutku, když obě zjevně vykazují znaky, jež jsou obsaženy v ustanovení §89 odst. 3 tr. zák., upravujícím pokračování v trestném činu. Oba dílčí útoky byly ze strany obviněného vedeny jednotným záměrem (obohatit se na úkor cizího majetku), naplnily stejnou skutkovou podstatu trestného činu krádeže, byly provedeny podobným způsobem (vloupáním do motorových vozidel), předmětem útoku se v obou případech staly věci nacházející se v těchto vozidlech, a mezi oběma útoky uplynula doba přibližně jednoho a půl měsíce.
Z obsahu předmětných trestních spisů taktéž vyplývá, že oba útoky byly spáchány obviněným dříve, než mu bylo za kterýkoli z nich sděleno obvinění, neboť teprve od tohoto okamžiku by další jednání bylo nutné posoudit jako nový skutek (viz §12 odst. 11 tr. ř.). Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 2 T 96/2002, lze zjistit, že obviněnému M. Š. bylo usnesení o zahájení trestního stíhání doručeno téhož dne, kdy se trestné činnosti dopustil, tedy 7. 4. 2002 ve 12,30 hod. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. 15 T 16/2002, v níž bylo konáno zkrácené přípravné řízení, byl z hlediska ustanovení §12 odst. 11 tr. ř. rozhodujícím okamžik doručení návrhu na potrestání obviněnému, k čemuž došlo dne 8. 4. 2002 společně s doručením trestního příkazu.
Z uvedeného je tudíž patrné, že v daném případě měl být obviněnému Obvodním soudem pro Prahu 1 uložen za pokračující trestný čin krádeže společný trest podle §37a tr. zák., a nikoliv trest souhrnný (viz §35 odst. 2 tr. zák.), jak se toho domáhala stížnost pro porušení zákona, neboť se zde nejednalo o vícečinný souběh trestných činů, ale o pokračující trestný čin, tvořený z hlediska hmotněprávního jediným skutkem. Pokud takto jmenovaný obvodní soud nepostupoval, nezjistil řádně skutkový stav a shromážděné důkazy nesprávně hodnotil (viz §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.).
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného M. Š., vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil, a to včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla podkladu a podle §270 odst. 1 tr. ř. věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 1, aby ji v potřebném rozsahu a v intencích tohoto rozsudku znovu projednal a rozhodl. Obvodní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec