ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.62.2003.1
sp. zn. 4 Tz 62/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 21. května 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pácala a soudců JUDr. Juraje Malika a JUDr. Danuše Novotné stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného T. K., proti pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného T. K.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Českých Budějovicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, doručeným obviněnému 10. 8. 2001, který nabyl právní moci téhož dne, byl obviněný T. K. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Trestný čin spáchal koncem měsíce listopadu roku 2000.
Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 21 T 65/2002, doručeným obviněnému 15. 4. 2002, který nabyl právní moci 24. 4. 2002, byl obviněný T. K. odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k souhrnnému trestu obecně prospěšných prací též ve výměře 400 hodin, a to s uložením povinnosti dle §45a odst. 1 tr. zákona během výkonu trestu nahradit způsobenou škodu. Trestný čin spáchal 12. 7. 2001. Zároveň byl zrušen výrok o trestu obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin uložený trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001.
Trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, byl obviněný T. K. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., jehož se dopustil tím, že dne 24. 7. 2001 prodal na vrakovišti F. – Š. v Č. B., majitele J. S. za částku 1 000,- Kč osobní motorové vozidlo zn. Fiat Uno 1.1 poškozeného A. M., i když věděl, že toto má od poškozeného na přechodnou dobu od 1. 6. 2001 do 7. 6. 2001, čímž poškozenému A. M. způsobil škodu ve výši 16 200,- Kč. Za uvedený trestný čin byl obviněnému uložen podle §45 odst. 1, 2 a §45a odst. 1, 2 tr. zák. trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin a v rámci tohoto trestu pak dle §45a odst. 1 tr. zák. povinnost nahradit způsobenou škodu. Citovaný trestní příkaz, který byl doručen obviněnému 30. 10. 2002, nabyl právní moci dnem 8. 11. 2002.
Proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, podal ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného T. K. Vytkl v ní porušení zákona v ustanovení §2 odst. 5 tr. ř. vzhledem k §36, §45a odst. 1 a §35 odst. 2 tr. zák.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti mimo jiné uvedl, že přiložená zpráva Probační a mediační služby ČR, střediska P. z 24. 2. 2003 (č. l. 80 spisu 31 T 116/2002 Okresního soudu v Českých Budějovicích) dokládá, že obviněný T. K. z trestu uloženého mu Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 21 T 65/2002 nevykonal do současného dne ani jeho část. Celkem by tedy měl dle obou trestních příkazů vykonat trest obecně prospěšných prací ve výměře 800 hodin, což je ve zjevném rozporu s výše citovaným ustanovením §36 tr. zák., když celková výměra všech uložených a dosud nevykonaných trestů obecně prospěšných prací nesmí přesáhnout 400 hodin. Dále z výše uvedeného vyplývá, že trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., za který byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, doručeným 30. 10. 2002, spáchal 24. 7. 2001, tedy před tím, než mu byl doručen trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, to je přede dnem 10. 8. 2001. Jsou tedy tresty uložené trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002 a trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, ve vztahu souhrnnosti. Měl být tedy trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, uložen souhrnný trest obecně prospěšných prací za současného zrušení trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 21 T 65/2002.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem byl ve vytýkaném směru porušen zákon, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. tento trestní příkaz zrušil a dále aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Je třeba přisvědčit závěru uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že Okresní soud v Českých Budějovicích trestním příkazem ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, odsoudil obviněného T. K. za trestný čin spáchaný 24. 7. 2001, tedy před tím, než byl vykonán trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin uložený trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 21 T 65/2002 (tento trest podle zprávy Probační a mediační služby, střediska P., nebyl ani zčásti vykonán ke dni 24. 2. 2003), a uložil obviněnému T. K. trest stejného druhu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. V rozporu s ustanovením §36 tr. zák. proto tento trest spolu s nevykonaným dřívějším trestem obecně prospěšných prací činil 800 hodin, tedy o 400 hodin přesáhl výměru trestu stanovenou §45a odst. 1 tr. zák. pro trest obecně prospěšných prací, která činí 50 – 400 hodin.
Správný je i závěr uvedený ve stížnosti pro porušení zákona, že trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1 tr. zák., za který byl obviněný T. K. odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, spáchal 24. 7. 2001, tedy před tím, než mu byl doručen 10. 8. 2001 trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 4. 2001, sp. zn. 2 T 71/2001, i před tím, než mu byl 15. 4. 2002 doručen trestní příkaz Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 21 T 65/2002. Trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, měl být tedy obviněnému T. K. ukládán souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák. za současného zrušení výroku o trestu trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. 3. 2002, sp. zn. 21 T 65/2002, neboť všechny posuzované trestné činy, kterými byl obviněný T. K. uznán vinným třemi shora uvedenými trestními příkazy, byly spáchány v souběhu a měl za ně být uložen jeden souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák.
Ze všech výše uvedených důvodů Nejvyšší soud vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř., že napadeným trestním příkazem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 9. 2002, sp. zn. 31 T 116/2002, byl porušen zákon v ustanoveních §36 a §45a odst. 1 tr. zák., neboť uložený trest obecně prospěšných prací spolu s nevykonaným dřívějším trestem obecně prospěšných prací přesahuje o 400 hodin horní hranici zákonné sazby tohoto trestu. Právě překročení horní hranice zákonné trestní sazby umožňuje ve smyslu ustanovení §266 odst. 2 tr. ř. podat stížnost pro porušení zákona proti výroku o trestu. Dále vyslovil Nejvyšší soud porušení zákona v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák., protože napadeným trestním příkazem měl být ukládán souhrnný trest a v ustanovení §2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., jelikož Okresní soud v Českých Budějovicích při ukládání trestu nezjistil skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro své rozhodnutí, při chybném hodnocení důkazů. Zákon byl porušen v neprospěch obviněného T. K., neboť byl obviněnému uložen trest nad horní hranici zákonné trestní sazby a místo jednoho souhrnného trestu mu byly uloženy tresty dva.
Nejvyšší soud následně podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený trestní příkaz v celém rozsahu, neboť výrok o vině v trestním příkazu nemůže sám o sobě zůstat pravomocný se zřetelem na důsledky případně podaného odporu proti výroku o trestu uvedené v §314g odst. 2 tr. ř. (podáním odporu se ruší celý trestní příkaz). Nejvyšší soud také zrušil všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu
Podle §270 odst. 1 tr. ř. bylo přikázáno Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, přičemž bude nezbytné při rozhodování o trestu respektovat ustanovení §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák. Nejvyšší soud v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného T. K., a tedy ani k uložení přísnějšího trestu, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jiří Pácal