ECLI:CZ:NS:2003:4.TZ.90.2003.1
sp. zn. 4 Tz 90/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2003 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného M. P., proti trestnímu příkazu Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002, a proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 15 T 108/2002, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1, 3 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 15 T 108/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §36, §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
II. Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §36, §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného M. P.
Napadený trestní příkaz se zrušuje v celém rozsahu.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku se p ř i k a z u j e, aby obě věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný M. P. byl trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002, který byl obviněnému doručen dne 11. 4. 2002, uznán vinným pokusem trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že kolem 11:00 hodin dne 13. 2. 2002 v obci P., okres F. – M., v objektu průmyslové prodejny M. l. v úmyslu odcizit a následně prodat uschoval pod bundu láhev alkoholu zn. Bourbon Four Roses v ceně 468,- Kč ke škodě majitele prodejny J. N., vzápětí však byl zadržen personálem prodejny a odcizenou láhev alkoholu vrátil, přičemž trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 25. 4. 2000, sp. zn. 1 T 218/2000, který nabyl právní moci dne 8. 8. 2000, byl odsouzen pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 300 hodin. Tento trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku - Místku nabyl právní moci dne 20. 4. 2002.
Již předchozím trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002, sp. zn. 15 T 108/2002, který mu byl doručen dne 2. 4. 2002, byl obviněný M. P. uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. e) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 15. 2. 2002 ve B., okres H. v době kolem 8. 25 hod. na náměstí S. v prodejně J. odcizil z regálu 3 ks láhve alkoholu zn. Johnnie Walker o obsahu 0, 7 litru a jednu litrovou láhev likéru zn. Becher, které pronesl přes pokladny pod bundou bez placení a způsobil tak spotřebnímu družstvu J. H. škodu ve výši nejméně 1 618,60 Kč, a to přesto, že byl mimo jiné dne 7. 7. 2000 odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Šumperku sp. zn. 2 T 93/2000, který nabyl právní moci dne 2. 8. 2000, pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 měsíců, jehož výkon mu byl odložen na zkušební dobu 1, 5 roku. Za to byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací v trvání 250 hodin. Tento trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně nabyl právní moci dne 11. 4. 2002.
Podle §266 odst. 1 tr. ř. podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. P. stížnost pro porušení zákona proti oběma výše citovaným trestním příkazům. V odůvodnění svého podání uvedl, že v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku -Místku byl porušen zákon v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. a v obou výše zmíněných trestních příkazech pak v ustanovení §36 tr. zák. v návaznosti na ustanovení §45a odst. 1 tr. zák. To proto, že již rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 14. 1. 2002, sp. zn. 2 T 362/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. a), e) tr. zák. a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Tento rozsudek nabyl právní moci dnem vyhlášení, to je 14. 1. 2002.
Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku - Místku sp. zn. 4 T 29/2002 lze zjistit, že s výkonem trestu obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi, obviněný započal teprve dne 17. 6. 2002 a ke dni 23. 1. 2003 z tohoto trestu odpracoval 80 hodin. Obviněný nezahájil ani výkon trestu obecně prospěšných prací uložený mu Okresním soudem v Hodoníně.
Podle stěžovatele rozhodujícím dnem pro aplikaci ustanovení §36 tr. zák. je den vyhlášení nového rozsudku, kterým se ukládá trest téhož druhu. K tomuto dni nesmí nově ukládaný trest spolu s dosud nevykonaným trestem téhož druhu uloženým dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou zákonem pro daný druh trestu. Trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku - Místku byl obviněnému doručen dne 11. 4. 2002 a k tomuto dni neměl obviněný vykonanou ani jednu hodinu z uloženého trestu obecně prospěšných prací, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi. Celkový počet uložených a dosud nevykonaných hodin trestu obecně prospěšných prací je tak vyšší, než je horní hranice výměry stanovené trestním zákonem.
Okresní soud ve Frýdku -Místku nepostupoval ani podle §35 odst. 2 tr. zák., ačkoliv s ohledem na datum doručení trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně byly pro jeho aplikaci splněny podmínky.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadenými trestními příkazy Okresního soudu ve Frýdku - Místku a Okresního soudu v Hodoníně byl v neprospěch obviněného M. P. porušen zákon v ustanovení §36 tr. zák. a trestním příkazem Okresního soudu ve Frýdku - Místku i v ustanovení §35 odst. 2 tr. zák. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. oba trestní příkazy zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na oba trestní příkazy obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. věty první, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.
Podle §12 odst. 11 tr. ř. pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.
Podle §12 odst. 12 tr. ř. se skutkem podle tohoto zákona rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.
Podle §37a tr. zák. odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení §35 až §37 tu platí obdobně.
Z obsahu trestních spisů a rozhodnutí napadených stížností pro porušení zákona je zřejmé, že obviněný M. P. páchal trestnou činnost spočívající v krádeži alkoholu v obchodech dne 13. 2. 2002 a dne 15. 2. 2002. Vzhledem k tomu, že obě posuzovaná jednání byla vedena jednotným záměrem pachatele naplňujícím stejnou skutkovou podstatu trestného činu, a taktéž jsou spojena stejným způsobem provedení, jakož i blízkou souvislostí časovou i v předmětu útoku, lze prohlásit, že jednotlivá posuzovaná jednání pachatele byla dílčími útoky pokračujícího trestného činu ve smyslu ustanovení §89 odst. 3 tr. zák., a jako taková pak měla být posuzována. V obou trestních věcech totiž bylo vedeno tzv. zkrácené přípravné řízení. Z hlediska ustanovení §12 odst. 11 tr. ř. je rozhodujícím okamžik sdělení obvinění obviněnému, k čemuž v obou případech došlo až doručením návrhu na potrestání podezřelému M. P. Oba okresní soudy rozhodovaly ve věci formou trestního příkazu a návrhy na potrestání jmenovanému doručily až spolu s trestními příkazy. Proto účinky „sdělení obvinění“ v těchto trestních věcech nastaly ve dnech 2. 4. 2002 a 11. 4. 2002, tedy až po datu 15. 2. 2002, kdy obviněný páchal zkoumanou trestnou činnost naposledy.
Trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 3. 2002 sp. zn. 15 T 108/2002 nabyl právní moci dnem 11. 4. 2002, tedy dne, kdy obviněnému byl doručen trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 20. 3. 2002, sp. zn. 4 T 29/2002. Vzhledem k tomu, že podle §314e odst. 5 tr. ř. má trestní příkaz povahu odsuzujícího rozsudku a účinky spojené s vyhlášením rozsudku nastávají doručením trestního příkazu obviněnému, mělo být v trestním příkazu Okresního soudu ve Frýdku-Místku zohledněno to, že obviněný M. P. byl již v době doručení tohoto trestního příkazu pravomocně odsouzen za dílčí útok téhož trestného činu trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně. Z objektivních důvodů se však Okresní soud ve Frýdku - Místku o trestním příkazu Okresního soudu v Hodoníně nemohl dovědět. Přesto je evidentní, že Okresní soud ve Frýdku - Místku byl ze zákona povinen učinit závěr, že jednání obviněného ze dne 13. 2. 2002 je jedním z útoků pokračujícího trestného činu, přičemž za jiný jeho útok, jehož se obviněný dopustil dne 15. 2. 2002, byl již odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Hodoníně. Na základě toho pak Okresní soud ve Frýdku – Místku po nabytí právní moci trestního příkazu Okresního soudu v Hodoníně musel postupovat v souladu s ustanovením §37a tr. zák. a obviněnému uložit za pokračující trestný čin společný trest a nikoliv opětovně trest samostatný. I když tak neučinil z objektivních důvodů, přesto se jedná o porušení zákona v neprospěch obviněného.
V této souvislosti je třeba podotknout, že úvaha o tom, že obviněnému měl být Okresním soudem ve Frýdku – Místku uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák., která je obsažena ve stížnosti pro porušení zákona, není z výše uvedených důvodů správná, neboť v konkrétním případě se nejednalo o vícečinný souběh trestných činů, nýbrž o pokračování jediného trestného činu.
Oba soudy, tj. Okresní soud v Hodoníně, tak i Okresní soud ve Frýdku – Místku, dále nezohlednily tu okolnost, že obviněný M. P. byl již dříve odsouzen pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne 14. 1. 2002, sp. zn. 2 T 362/2001, k trestu obecně prospěšných prací v trvání 400 hodin. Tento trest začal vykonávat až dnem 17. 6. 2002. Z uvedeného je tedy zjevné, že v době, kdy byl obviněnému P. doručen trestní příkaz Okresního soudu v Hodoníně, tak trestní příkaz Okresního soudu ve Frýdku – Místku, obviněný z citovaného rozsudku Okresního soudu v Chrudimi nic nevykonal. Pro objektivnost je však nutné dodat, že zmiňované rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi nebylo v opisu rejstříku trestů obviněného, vyžádaného v obou trestních věcech v únoru 2002, dosud zapsáno a oba soudy tak o citovaném odsouzení M. P. nevěděly.
Okresní soudy v Hodoníně a ve Frýdku - Místku tak bez vlastního nesprávného postupu řízení porušily ustanovení §36 tr. zák., když obviněnému M. P., v té době již odsouzenému k trestu obecně prospěšných prací Okresním soudem v Chrudimi v maximální možné výměře 400 hodin (viz §45a odst. 1 tr. zák.), z něhož dosud nic nevykonal, uložily další tresty obecně prospěšných prací ve výměře 250 a 300 hodin. Okresní soudy tak neměly splněny hmotně právní podmínky pro uložení tohoto trestu a měly tudíž obviněnému uložit trest jiného druhu.
Uvedená porušení zákona, k nimž došlo v neprospěch obviněného M. P., proto Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil. Podle §269 odst. 2 tr. ř. oba napadené trestní příkazy zrušil v celém rozsahu, včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla podkladu, a poté podle §270 odst. 1, 3 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu ve Frýdku - Místku, aby obě předmětné věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Takovéto rozhodnutí bylo učiněno z důvodu ekonomie řízení, jakož i pro jeho urychlení, neboť jak bylo již shora zdůrazněno, v tomto případě se jedná o pokračující trestný čin a bude proto celkově efektivnější, aby ho projednával jediný soud. Okresní soud ve Frýdku – Místku byl zvolen proto, že obviněný se v jeho obvodu zdržuje. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud povinen provést procesní úkony, které byly Nejvyšším soudem nařízeny, a je vázán jím vyslovenými právními názory. Okresní soud přitom musí mít též na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného M. P., což se týká i druhu a výměry trestu. Nařízenému postupu pak nemůže být na překážku okolnost, že obviněný již mezitím výše zmíněné tresty obecně prospěšných prací vykonal a hledí se tak na něho, jako by nebyl odsouzen (viz §45a odst. 5 tr. zák.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. srpna 2003
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec