ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.1083.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 1083/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. září 2003 dovolání podané obviněnou D. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2002, sp. zn. 5 To 186/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu Brno?venkov pod sp. zn. 1 T 166/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 21. 3. 2002, sp. zn. 1 T 166/2001, byla obviněná D. Š. uznána vinnou trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustila tím, že \"dne 31. 8. 2001 v 15:20 hodin, v obci H. u B., na M. ulici, řídila motorové vozidlo tov. zn. Nissan Cherry 1.3 modré barvy, SPZ BOL 56-14, přičemž byla zastavena hlídkou Policie ČR, kdy bylo zjištěno, že jí byl opakovaně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, naposledy rozsudkem Městského soudu v Brně, sp. zn. 11 T 111/2000 na dobu 4 let, který nabyl právní moci dne 11. 6. 2001.\" Za tento trestný čin jí byl podle §171 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců, pro jehož výkon byla podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazena do věznice s dozorem.
O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 7. 2002, sp. zn. 5 To 186/2002, kterým je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Obviněná si prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. podala dovolání a to jednak proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně, které nesprávně označila uvedením \"č. j. 1 T 166/2001\", jednak proti citovanému rozsudku Okresního soudu Brno-venkov. Dovolání obviněné směřuje proti výroku odvolacího soudu o zamítnutí odvolání a dále proti výroku o trestu z rozsudku soudu I. stupně. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka uvedla, že odvolací soud se důkladně nezabýval její obhajobou, přičemž nesprávně vyhodnotil postoj obviněné a skutečnost, že jednala v tísnivé životní situaci. Výrok okresního soudu přitom dovolatelka považovala za nesprávný v té části, kterou byla odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. V petitu dovolání navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a výrok o trestu z rozsudku soudu I. stupně.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedl, že v důsledku vad označení napadeného rozhodnutí a petitu předmětné dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání, přičemž námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu se obsahově nekryjí s deklarovaným dovolacím důvodem. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. případně podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a učinil tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Obviněná je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Obsah dovolání byl i přes nepřesnost označení napadeného rozhodnutí a neúplnost petitu vyhodnocen jako dostačující zákonným předpokladům uvedeným v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř., zejména s ohledem na rozhodnutí učiněné dovolacím soudem, jak bude uvedeno níže.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je základní podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude především popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Dovolací námitky v předmětné trestní věci spočívají výhradně ve zpochybnění uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, přičemž již odvolání obviněné bylo podáno pouze proti výroku o trestu soudu I. stupně. Námitka proti výroku o trestu však neodpovídá deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., dovolatelka neuvádí ani jinou námitku odpovídající nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení, jež by mohla být relevantní jí použitému dovolacímu důvodu. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že proti výroku o trestu lze dovolání zásadně podat jen na podkladě důvodu uvedeného v §265 odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy proto, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Z tohoto důvodu však obviněná své dovolání nepodala.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován ve skutečnosti, že v posuzované věci došlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. září 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová