ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.1116.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 1116/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. září 2003 o dovolání obviněného F. K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 18. 4. 2003, sp. zn. 31 To 116/2003, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 4 T 718/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 4 T 718/2002, byl obviněný F. K. uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl odsouzen podle §222 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle §57 odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněnému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dva roky. Trestné činy spáchal obviněný tím, že dne 27. 7. 2002 v době kolem 13:00 hodin na rockovém koncertě v obci M. S., okres J. n. N. v prostoru mezi prodejnou potravin a restaurací B. s. po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl opakovanými údery pěstí a po pádu na zem kopanci do oblasti hlavy a šlapáním po hlavě P. S., čímž mu způsobil zlomeninu přední a zadní stěny horní čelisti vlevo, zlomeninu boční a v. s. mediální stěny očnice vlevo, zlomeninu nosních kůstek a zlomeninu nosní přepážky, četné tržné rány v obličeji s dobou léčení podle znaleckého posudku delší než 42 dní s trvalými následky s nutností operací a hospitalizací v nemocnici v S. na oddělení ORL v době od 27. 7. 2002 do 2. 8. 2002.
Proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou podal obviněný v zákonné lhůtě odvolání odůvodněné jeho obhájkyní. Obviněný v odvolání namítl, že mu byl soudem prvního stupně uložen příliš přísný trest. Obhájkyně pak podala odvolání též do výroku o vině. Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci usnesením ze dne 18. 4. 2003, sp. zn. 31 To 116/2003, podle §256 tr. řádu odvolání obviněného jako nedůvodné zamítl.
Proti tomuto usnesení podal obviněný F. K. prostřednictvím obhájkyně Mgr. A. T. dovolání opírající se o ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. V odůvodnění dovolání obviněný vyjádřil své přesvědčení, že soudy obou stupňů po provedeném dokazování nesprávně kvalifikovaly skutek jako trestný čin ublížení na zdraví podle §222 odst. 1 tr. zák., ačkoli se podle jeho názoru mohlo jednat pouze o trestný čin ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. Dovolatel poukázal zejména na to, že poškozenému nezpůsobil těžkou újmu na zdraví, což podle jeho názoru poškozený u soudu osobně potvrdil tím, když uvedl, že v nemocnici setrval asi 5 dnů, poté byl propuštěn a dalšímu léčení se již nepodrobil. Obviněný v dovolání zároveň připustil, že vyjádření poškozeného byla v rozporu s předloženým znaleckým posudkem, a proto obviněný požádal o doplnění dokazování dalším znaleckým posudkem, soud však tento důkaz nepřipustil.
Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci ze dne 18. 4. 2003, sp. zn. 31 To 116/2003, a rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 19. 2. 2003, sp. zn. 4 T 718/2002, a věc přikázal soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného F. K. uvedla, že dovolání je sice formálně podáno z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, avšak z odůvodnění dovolání podle jejího názoru vyplývá, že se obviněný domáhá jiné právní kvalifikace skutku, ovšem výlučně na základě odlišného hodnocení provedených důkazů a na základě zcela jiných skutkových zjištění, než k jakým dospěly soudy obou stupňů. Nejvyšší státní zástupkyně poukázala na to, že stejnými námitkami obviněného se soud zabýval již v rámci odvolacího řízení a s těmito námitkami se náležitě vypořádal.
Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání obviněného F. K. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. řádu. Současně nejvyšší státní zástupkyně vyslovila souhlas s tím, aby Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (265c tr. řádu) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a odst.1 tr. řádu. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. řádu, dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. řádu, přičemž zákon připouští dovolání jako mimořádný opravný prostředek.
Nejvyšší soud České republiky zjistil, že dovolání obviněného F. K. se opírá o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. b) tr. řádu, tedy, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z odůvodnění dovolání však vyplývá, že se obviněný domáhá jiné právní kvalifikace skutku, a to na základě jiného hodnocení důkazů. Obviněný v dovolání poukázal na nesprávná skutková zjištění soudů obou stupňů a také na to, že soud nedoplnil dokazování v potřebném rozsahu podle návrhu obviněného. Takové námitky však nekorespondují s dovolacím důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Je zřejmé, že důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu nebyl naplněn. Nesprávná skutková zjištění nejsou důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm. a) - l) tr. řádu. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených právních vad, ale nikoli k revizi skutkových zjištění učiněných soudy prvního a druhého stupně ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. řádu a učinil tak v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. září 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek