ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.1222.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 1222/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 6. listopadu 2003 dovolání podané obviněnou Ing. J. S., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. 11 To 148/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 6 T 68/2002, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 15. 1. 2003, sp. zn. 6 T 68/2002, byla obviněná Ing. J. S. uznána vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustila tím, že „dne 26. 6. 2001 kolem 16.00 hodiny v K. H. – N., v místě svého trvalého bydliště na pozemku parc. č. 5/1 u domu č. 21, kteréžto nemovitosti vlastní jako spolumajitelka, poblíž studny, slovně a poté i fyzicky napadla R. R., jenž se zde společně s M. J. snažil odstranit závady v čerpání vody, strčila do něj, v důsledku čehož R. R. upadl na zem a přitom si způsobil zlomeninu hlavičky vřetenní kosti na pravé ruce, v důsledku které byl v pracovní neschopnosti od 26. 6. 2001 do 19. 9. 2001, když v době od 26. 6. 2001 do 11. 7. 2001 měl ruku fixovánu sádrovou dlahou.“ Za tento trestný čin jí byl podle §221 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
O odvolání obviněné proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. 11 To 148/2003, kterým je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Obviněná si prostřednictvím svého obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. podala dovolání proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřela o důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tedy proto, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku dovolatelka podrobně zrekapitulovala obsah výpovědí, a to obviněné, poškozeného i jednotlivých svědků. Vyjádřila přesvědčení že v dané trestní věci došlo k nesprávnému použití trestního zákona, neboť obviněná byla fyzicky napadena poškozeným, který ji udeřil rukou do oblasti břicha a po tomto úderu upadla na zem. Jednala tedy za podmínek nutné obrany ve smyslu §13 tr. zák., neboť odvracela trvající útok nejprve na svůj majetek a následně i na své zdraví, přičemž její obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. V petitu dovolání navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o vině i trestu, a podle §226 písm. b) tr. ř. sám rozhodl o zproštění obviněné obžaloby.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva podle §265h odst. 2 tr. ř. vyjádřit se písemně k dovolání a uvedla, že dovolatelka vlastním odchylným hodnocením skutkových závěrů odlišným od popisu přisouzeného skutku dovozuje, že byla poškozeným napadena. Námitka jednání v nutné obraně je tedy postavena na odchylném hodnocení přisouzených skutkových zjištění a deklarovaný dovolací důvod proto zůstal pouze v poloze formální proklamace, když nebyl věcně naplněn. Proto navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl a učinil tak podle §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Obviněná je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř. Proto bylo dále třeba posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je základní podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně učiněného ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. a v návaznosti na tento skutkový stav zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit. Dovolání je totiž specifický mimořádný opravný prostředek, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v §265a tr. ř. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není a ani nemůže být další (v pořadí již třetí) instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři. V takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je soudem jak zákonem určeným, tak nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci, popř. do pozice soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem. V této souvislosti je také třeba připomenout, že z hlediska nápravy skutkových vad trestní řád obsahuje další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§277 a násl. tr. ř.) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§266 tr. ř. a násl.).
Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, se nelze v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí být v dovolání skutečně (nikoliv jen formálně) tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní posouzení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění. V žádném případě nelze postupovat opačně, neboť pak by ve skutečnosti nebyl uplatněn důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Takový dovolací důvod však v ustanovení §265b tr. ř. pro podání dovolání uveden není.
Jak bylo uvedeno výše, dovolatelka vytkla soudům obou stupňů nesprávnou aplikaci §13 tr. zák., neboť ona sama byla fyzicky napadena poškozeným, a jednala proto za podmínek nutné obrany. Takto formulované dovolací námitky však neodpovídají deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť dovolatelka se teprve na základě změny skutkového stavu věci (tvrzením skutečnosti, že byla poškozeným napadena, která však ze skutkových zjištění soudů obou stupňů nevyplývá - srov. zejm. str. 7 rozsudku soudu I. stupně) domáhá odlišné právní kvalifikace jejího jednání. Jak však vyplývá z výše uvedeného, přezkum správnosti a úplnosti skutkového stavu věci není za současné právní úpravy dovolacím důvodem ve smyslu §265b tr. ř.
S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávnosti skutkových zjištění učiněných soudy obou stupňů, v nesprávném hodnocení provedených důkazů, přičemž teprve na základě požadované změny skutkového stavu věci vyvodila dovolatelka závěr o nesprávné právní kvalifikaci skutku. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 6. listopadu 2003
Předsedkyně senátu:
JUDr. Blanka Roušalová