ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.346.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 346/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. května 2003 o dovolání obviněného L. G., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 3 To 228/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 3 T 161/2001, takto:
Z podnětu dovolání obviněného L. G. se podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušuje rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 3 To 228/2002.
Podle §265k odst. 2 tr. řádu se současně zrušují také další rozhodnutí, na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. řádu se přikazuje Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. 3 T 161/2001, byl obviněný L. G. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. l, 2 tr. zák. a byl odsouzen podle §248 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon mu byl podle §58 odst. l písm. a) tr. zák. a §59 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle §228 odst. l tr. řádu byl obviněný zavázán zaplatit poškozené společnosti GE C. L., a. s., N. M. n. M., K. 6, škodu ve výši 81.584,- Kč. Uvedený trestný čin spáchal obviněný L. G. tím, že dne 2. 3. 1999 ve Z. uzavřel se společností IMP L., a. s., N. M. n. M. leasingovou smlouvu číslo 96020273 na pronájem osobního motorového vozidla zn. Nissan Primera 2,0 TD, č. motoru 560272X v pořizovací ceně 325.000,- Kč, přičemž uhradil pouze akontaci ve výši 118.954,- Kč a 15 měsíčních splátek a další splátky již nehradil, v důsledku čehož mu byla ke dni 2. 8. 2000 vypovězena leasingová smlouva, na což však nereagoval a automobil nevrátil, čímž způsobil společnosti GE C. L., a. s., N. M. n. M., K. 6, škodu ve výši nejméně 241.900,- Kč.
Proti tomuto rozsudku Okresního soudu ve Zlíně podal obviněný odvolání, z jehož podnětu byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 3 T 228/2002, napadený rozsudek Okresního soudu ve Zlíně podle §258 odst. l písm. b) tr. řádu v celém rozsahu zrušen a za použití §259 odst. 3 tr. řádu byl obviněný L. G. uznán vinným při stejném skutkovém zjištění s tou změnou, že způsobil škodu ve výši nejméně 109.687,- Kč, trestným činem zpronevěry podle §248 odst. l, 2 tr. zák. a podle §248 odst. 2 tr. zák. mu byl nově uložen trest odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon mu byl podle §58 odst. l tr. zák. a §59 odst. l tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle §228 odst. l tr. řádu byl obviněný zavázán zaplatit poškozené společnosti GE C. L., a. s., N. M. n. M., K. 6, škodu ve výši 81.584,- Kč. Tento rozsudek Krajského soudu v Brně byl obviněnému doručen dne 3. 12. 2002, jeho obhájci 5. 11. 2002 a příslušnému státnímu zastupitelství dne 6. 11. 2002.
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 3 To 228/2002, napadl obviněný L. G. dovoláním podaným dne 13. 12. 2002 prostřednictvím obhájce JUDr. M. H., a to z důvodu uvedeného v §265b odst. l písm. g) tr. řádu. Dovolatel vytýká soudům obou stupňů nedostatečně zjištěný skutkový stav věci ohledně trvání leasingové smlouvy, neboť podle jeho názoru z provedených důkazů vyplývá, že leasingová smlouva číslo 96020273 byla ukončena teprve ke dni 5. 4. 2001 dohodou. Dále dovolatel vyslovil nesouhlas z výší vyčíslené škody, aniž by však uvedl konkrétní výtky ve vztahu k jejímu výpočtu a namítl, že v popisu skutku není uvedeno jednání obviněného, které by odpovídalo spáchání trestného činu, za nějž byl odsouzen. Podle dovolatele nebyla náležitě objasněna otázka, kdy byla ukončena leasingová smlouva, která je otázkou právní. Soudy obou stupňů podle něj nevzaly v úvahu pozdější ukončení leasingové smlouvy, a proto podle dovolatele skutek, kterým byl uznán vinným, nenaplňuje zákonné znaky trestného činu zpronevěry, ani jiného trestného činu.
Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení (správně rozsudek) Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 3 To 228/2002, v celém rozsahu a dále vyslovil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání podle §265r odst. l tr. řádu.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k podanému dovolání uvedla, že argumentace dovolatele, který namítá, že se nedopustil trestného činu zpronevěry, neboť se pouze dostal do prodlení s úhradou splátek předmětu leasingu, který však užíval oprávněně, naplňuje po věcné stránce dovolací důvod podle §265b odst. l písm. g) tr. řádu. Uvedla však, že na druhé straně je nutné vycházet ze znění skutkové věty napadeného rozsudku, v níž se uvádí, že leasingová smlouva byla vypovězena dne 2. 8. 2000. Podle nejvyšší státní zástupkyně dovolatel i po tomto datu nakládal s předmětem leasingu - osobním automobilem - jako s věcí vlastní, dokonce jej převedl do dispozice třetí osoby, takže si uvedený automobil nepochybně přisvojil ve smyslu §248 tr. zák. Ohledně výše způsobené škody uvedla, že dovolatel pouze formálně odkazuje na judikát řešící tuto problematiku, aniž by konkrétně uvedl, v čem spatřuje pochybení v postupu odvolacího soudu. Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného L. G. podle §265i odst. l písm. e) tr. řádu jako zjevně neopodstatněné odmítl, a aby toto rozhodnutí učinil podle §265r odst. l písm. a) tr. řádu v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a v zákonné lhůtě. Podle §265b odst. 1 tr. řádu lze dovolání podat, jen je-li tu některý z důvodů uvedených v písm. a) až l), pokud není dán důvod dovolání podle §265b odst. 2 tr. řádu, přičemž podle §265f odst. 1 tr. řádu je třeba v dovolání mimo jiné vymezit i důvod dovolání s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu nebo §265b odst. 2 tr. řádu, o které se dovolání opírá.
Nejvyšší soud dále zjistil, že v posuzované věci nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu ani zamítnutí dovolání jako nedůvodného podle §265j tr. řádu. Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného, který namítal, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, je důvodné.
Podle dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce zákona vyplývá, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. Nelze se proto z tohoto dovolacího důvodu domáhat přezkoumání skutkových zjištění. Skutkový stav je v řízení o dovolání posuzován jen z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda byly právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Pro posouzení, zda je dán důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je rozhodující popis skutku ve výroku o vině napadeného rozhodnutí. V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za nutné zdůraznit, že nijak nepřihlížel k té části dovolání, v níž obviněný vznášel výhrady proti zjištění ohledně data vypovězení leasingové smlouvy, a proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, které se staly podkladem tohoto zjištění.
Nejvyšší soud se dále zaměřil na námitku obviněného, že jeho jednání popsané v napadeném rozsudku nenaplňuje zákonné znaky trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. Zmíněná námitka směřuje proti správnosti právního posouzení skutku, lze ji tedy opřít o uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Rozhodující pro posouzení důvodnosti podaného dovolání v této části je otázka, zda skutek popsaný ve výroku o vině napadeného rozsudku a skutková zjištění rozvedená v jeho odůvodnění skýtají dostatečný podklad pro to, aby mohl být obviněný L. G. uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. Z toho jak Krajský soud v Brně popsal skutek obviněného L. G. je zřejmé, že jeho podstatu spatřuje v tom, že obviněný poté, co mu byla ke dni 2. 8. 2002 vypovězena leasingová smlouva na automobil zn. Nissan Primera v důsledku neplacení splátek, obviněný na tuto výpověď „… nereagoval a automobil nevrátil, čímž způsobil … škodu nejméně 109.687,- Kč“. I když Nejvyšší soud nevylučuje, že ze strany obviněného došlo ke spáchání trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák., nelze ze skutku tak, jak je popsán ve výroku o vině, ani z učiněných skutkových zjištění dovodit, že si obviněný L. G. přisvojil cizí věc, a tedy naplnil zákonné znaky trestného činu zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. Popis skutku v napadeném rozsudku totiž nevylučuje možnost posouzení jednání obviněného např. jako trestného činu neoprávněného užívání cizí věci podle §249 odst. 1 tr. zák. Je proto nezbytné, aby zákonný znak „přisvojení si cizí věci“ byl vyjádřen v popisu skutku. V tomto směru možno uvést, že tvrzení nejvyšší státní zástupkyně o převedení automobilu obviněným do dispozice třetí osoby není obsaženo ani ve výroku o vině, ani v odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž ohledně právní kvalifikace jednání obviněného ve vztahu k výše zmíněnému zákonnému znaku odvolací soud pouze odkázal na zrušené rozhodnutí soudu prvního stupně a sám se zaměřil především na zjištění výše způsobené škody.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že hmotně právní posouzení skutku neodpovídá za této situace dosud zjištěnému skutkovému stavu, a tudíž, že je dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
Nejvyšší soud proto podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil z podnětu dovolání obviněného L. G. napadený rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. 3 To 228/2002. Podle §265k odst. 2 tr. řádu byla současně zrušena také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu pak tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Věc se tak vrací do stadia, kdy Krajský soud v Brně jako soud odvolací bude rozhodovat o odvolání obviněného L. G. proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. 1. 2002, sp. zn. 3 T 161/2001. V této souvislosti zdůrazňuje, že při výpočtu výše způsobené škody lze vycházet z aktuální judikatury (srov. rozhodnutí č. 6/2003 Sb. rozh. tr.). Krajský soud v Brně se bude zabývat věcí ve všech směrech uvedených v tomto rozhodnutí Nejvyššího soudu a je podle §265s odst. 1 tr. řádu vázán právním názorem, který vyslovil Nejvyšší soud.
Protože vady napadeného rozhodnutí vytknuté dovoláním a zjištěné Nejvyšším soudem nebylo možné odstranit ve veřejném zasedání v řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle §265r odst. 1 písm. b) tr. řádu učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek
Vypracoval:
JUDr. Pavel Dolinek