ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.411.2003.2
sp. zn. 5 Tdo 411/2003-I
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. května 2003 o dovolání obviněného T. H. a o dovolání nejvyšší státní zástupkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2003, sp. zn. 9 To 159/2002, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 4 T 1/2002, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. řádu se obviněný T. H. nebere do vazby.
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soud v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, byl obviněný T. H. uznán vinným pokusem trestného činu útoku na veřejného činitele podle §8 odst. 1 tr. zák. k §155 odst. 1 písm. a), b), odst. 4 tr. zák. a byl odsouzen podle §155 odst. 4 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. za tento trestný čin a dále za trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák., jimiž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 9 To 61/2002, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi roků a šesti měsíců. Pro výkon trestu byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu, který byl obviněnému uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 9 To 61/ 2002, v trvání třiceti měsíců a pro výkon trestu byl zařazen do věznice s ostrahou. Zrušena byla také všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Proti tomuto rozsudku podali obviněný i státní zástupce odvolání.
O těchto odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 1. 2003, sp. zn. 9 To 159/2002, tak, že z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek zrušil podle §258 odst. 1 písm. d) tr. řádu v celém rozsahu. Za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu rozhodl vrchní soud sám tak, že obviněného uznal vinným pokusem trestného činu vraždy podle §8 odst. 1 tr. zák. k §219 odst. 1, odst. 2 písm. f) tr. zák. Obviněnému byl podle §219 odst. 2 tr. zák. za použití 40 odst. 2 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání deseti roků. Pro výkon trestu byl zařazen podle §39a odst. 2 písm. d) tr. zák. do věznice se zvýšenou ostrahou. Trest byl podle §35 odst. 2 tr. zák. uložen jako souhrnný i za sbíhající se trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a nedovoleného odzbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák., kterými byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, za současného zrušení výroku o trestu z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 9 To 61/2002, jakož i všech dalších rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Odvolání obviněného bylo podle §256 tr. řádu zamítnuto.
O dovoláních obviněného T. H. a nejvyšší státní zástupkyně rozhodl Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 5 Tdo 411/2003, tak, že podle §265k odst. 2 tr. řádu k dovolání nejvyšší státní zástupkyně zrušil ve výroku o trestu rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2003, sp. zn. 9 To 159/2002. Současně podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušený výrok o trestu obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. řádu bylo dovolání obviněného T. H. odmítnuto.
Protože výše uvedeným usnesením byl zrušen celý výrok o trestu a obviněný T. H. vykonává v současné době nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání deseti roků, Nejvyšší soud rozhodl podle §265l odst. 4 tr. řádu o vazbě.
Přestože Nejvyšší soud České republiky zrušil celý výrok o trestu, nerozhodl o vzetí obviněného do vazby podle §265l odst. 4 tr. řádu. Výrok o trestu byl totiž uložen jako souhrnný i za trestné činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zák., poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zák., porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. a nedovoleného ozbrojování podle §185 odst. 1 tr. zák., kterými byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 T 1/2002, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2001, sp. zn. 9 To 61/2002. Za tyto trestné činy mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky o zrušení souhrnného trestu z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2003, sp. zn. 9 To 159/2002, se týká i té části, v níž byl zrušen výrok o trestu uložený obviněnému rozsudkem dřívějším, jakož i zrušení všech dalších rozhodnutí na tento výrok obsahově navazujících (§35 odst. 2 tr. zák.), neboť zákon zde ukládá bez výjimky zrušení celého výroku o trestu, a proto původně uložený trest znovu „obživne“. Obviněný T. H. bude proto vykonávat trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl nařízen Vrchním soudem v Praze dne 8. 1. 2003 ve věci Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 4 T 1/2002, (č. l. 481 spisu). Se zápočtem vazby od 1. 8. 2001 obviněný T. H. vykoná trest odnětí svobody v trvání třiceti měsíců dne 1. 2. 2004. Proto Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že se obviněný T. H. nebere do vazby.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 21. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek
Vypracoval:
JUDr. Jiří Šoukal