ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.489.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 489/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. května 2003 o dovolání obviněného K. K., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 5 To 73/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 43 T 28/97, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 43 T 28/97, byl obviněný K. K. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle §148 odst. 1, 4 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb., který spáchal tím, že jako statutární orgán, zástupce ředitele společnosti J. a. K. s. r. o., se sídlem M. B., ul. P. 418, založené dne 23. 12. 1991 a vedené v tehdy podnikovém rejstříku, oddíl 27, Městského soudu Brno pod vložkou č. 4263 v úmyslu vyhnout se daňové povinnosti v době od 27. 12. 1991 do 7. 2. 1992 od firmy B. H. s. r. o., se sídlem H., J. 3, po předchozí domluvě s M. B., spolumajitelem firmy B. s. r. o., odebral v pěti případech na faktury bez daně z obratu celkem 128.080 ks půllitrových lahví rumu v hodnotě 2.294.440,- Kčs, přičemž odebraný rum fiktivně prodal neexistující firmě A. M. spol. s r. o. bez daně z obratu, tak aby převedl daňovou povinnost na tuto neexistující firmu, avšak ve skutečnosti rum prodal již s daní firmě D. spol. s r. o., se sídlem Č., soukromému podnikateli P. J. z K. H., se sídlem K. H., S. 57, a prostřednictvím soukromého podnikatele J. K., bytem M. B., S. 424, dalším osobám, čímž se tak vyhnul hlášení a zaplacení daně z obratu ve výši 5.323.520,- Kčs ke škodě čs. státu zastoupeného Finančním úřadem v M. B. Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §148 odst. 1 , 4 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. k trestu odnětí svobody v trvání 5 roků a podle §39a odst. 3 tr. zák. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s dozorem. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 43 T 28/97, podal obviněný odvolání. Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací usnesením ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 5 To 73/2002, odvolání podle §256 tr. řádu zamítl.
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 5 To 73/2002, napadl obviněný K. K. dovoláním podaným obhájcem Mgr. K. N., a to z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Obviněný namítl, že provedené důkazy nepostačují k prokázání jeho viny. Trestnou činnost kladenou mu za vinu údajně organizoval M. B. a vytkl orgánům činným v trestním řízení, že tato osoba nebyla k věci vyslechnuta ani zajištěna. Dovolatel poukázal na to, že soudy bez dalšího považovaly jím uváděné okolnosti a důkazy za tendenční a účelové, když naopak důkazy předkládané obžalobou vzaly za usvědčující a nezpochybnitelné. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 5 To 73/2002, podle §265k tr. řádu zrušil a podle §265m tr. řádu sám rozhodl tak, že jej zprošťuje obžaloby. Pokud Nejvyšší soud České republiky shledá, že jeho vina byla prokázána, navrhl, aby napadené usnesení zrušil ve výroku o trestu a podle §40 odst. 1 tr. zák. rozhodl nově o mimořádném snížení trestu odnětí svobody a uložil mu podmíněný trest odnětí svobody. Dovolatel dále navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265o odst. 1 tr. řádu odložil výkon rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje.
Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání obviněného K. K. do dne vydání tohoto rozhodnutí nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. řádu, protože ve věci bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. řádu.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.
S přihlédnutím k těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. řádu. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v neúplnosti důkazů a v nesprávném hodnocení provedených důkazů, a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného K. K. podané proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 11. 2002, sp. zn. 5 To 73/2002, podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání.
Předseda senátu Nejvyššího soudu neshledal důvody k odkladu výkonu rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání, a proto nevydal negativní rozhodnutí o odkladu výkonu trestu podle §265o odst. 1 tr. řádu.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek