ECLI:CZ:NS:2003:5.TDO.995.2003.1
sp. zn. 5 Tdo 995/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. září 2003 o dovolání obviněného J. K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 31 To 548/2002, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 661/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 18. 11. 2002, sp. zn. 4 T 661/2002, byl obviněný J. K. uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle §221 odst. 1 tr. zák. za použití §35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Podle §58 odst. 1 tr. zák. a §59 odst.1 tr. zák. mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu Zdravotní pojišťovně M. v. ČR, pobočka Ú. n. L., ve výši 901,- Kč. Trestné činy obviněný spáchal tím, že dne 1. 2. 2002 kolem 18.00 hodin v Č. L., na křižovatce silnic B. a Ž., udeřil pěstí do obličeje a poté srazil na korbu automobilu J. H. a způsobil mu zhmoždění obličeje a lebky vlevo a tržnou ránu na lebce s pracovní neschopností od 2. 2. 2002 do 15. 2. 2002.
Proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě podal obviněný odvolání, které písemně zdůvodnil prostřednictvím obhájce. Obviněný vytýkal soudu prvního stupně, že neprovedl všechny potřebné důkazy, nepřihlédl ke všem rozhodným skutečnostem a dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl usnesením ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 31 To 548/2002, tak, že podle §265 tr. řádu odvolání obviněného jako nedůvodné zamítl.
Proti tomuto usnesení podal obviněný J. K. prostřednictvím svého obhájce L.a E. dovolání opírající se o ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu, s tím, že rozhodnutí podle obviněného spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, když nebylo podle něj prokázáno, že by se dopustil trestného činu ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. a trestného činu výtržnictví podle §202 odst. 1 tr. zák. Obviněný v dovolání namítl, že soud prvního i druhého stupně nesprávně právně posoudil skutek, když nedoplnil dokazování v potřebném rozsahu podle návrhů obviněného, a to výslechem svědka F. H. a navrhovaným znaleckým posudkem. Obviněný namítá, že soud prvního i druhého stupně porušil povinnost danou mu v ustanovení §2 odst. 5 tr. řádu.
Dovolatel proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 31 To 548/2002, zrušil a věc tomuto soudu vrátil k novému projednání a rozhodnutí.
Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného J. K. uvedla, že dovolání je sice podáno z důvodů uvedených v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu, ve skutečnosti však dovolatel namítá toliko neúplnost dokazování a nesprávnost hodnocení provedených důkazů, čímž fakticky napadá soudem učiněná skutková zjištění. Ve vztahu k dovolacímu důvodu dle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu dovolatel žádnou konkrétní námitku nevznesl.
Z uvedených důvodů nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. řádu. Nejvyšší státní zástupkyně souhlasila s projednáním věci v neveřejném zasedání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§265c tr. řádu) především zkoumal, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. řádu. Podle tohoto ustanovení trestního řádu lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Přitom zjistil, že dovolání je přípustné a bylo podáno u příslušného soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, a v zákonné lhůtě podle §265e odst. 1 tr. řádu, dovolání má obligatorní obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. řádu, přičemž zákon připouští dovolání jako mimořádný opravný prostředek.
Dovolání obviněného se opírá o dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu, tedy že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení (§265b odst. 1 písm. g) tr. řádu) a že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný (§265b odst. 1 písm. k) tr. řádu). Obviněný však odůvodnil své dovolání tak, že soud nesprávně právně posoudil skutek, když nedoplnil dokazování v potřebném rozsahu podle návrhu obviněného. Takové námitky však nekorespondují s dovolacími důvody uvedenými v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu.
Je zřejmé, že důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), k) tr. řádu nebyly naplněny. Nesprávná skutková zjištění nejsou důvodem dovolání podle §265b odst. 1 písm a) až l) tr. řádu. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není oprávněn přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištěného skutkového stavu. K uvedenému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu dovolatel neuvedl žádnou konkrétní námitku, která by uvedený důvod odůvodňovala a navíc v napadeném rozhodnutí žádný výrok nechybí ani v něm není neúplný výrok.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. řádu a učinil tak v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. září 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jindřich Urbánek