ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1021.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 1021/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 15. října 2003 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného P. R., které podal proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 7 To 580/2002, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 63/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 7 T 63/2002, byl obviněný uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. Za to byl odsouzen podle §250 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 7 To 580/2002, bylo odvolání obviněného zamítnuto podle §256 tr. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný P. R. řádně a včas dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř.
K uvedeným dovolacím důvodům obviněný namítá, že soud prvního stupně učinil závěr o jeho vině na základě výpovědi poškozeného G., který ji celkem třikrát změnil. Svědek O., který měl být události přítomen, jej neoznačil jako pachatele, a jeho výpověď nejen že se zásadně měnila, ale ani nepotvrzovala výpověď poškozeného G. Odvolací soud zamítl jeho odvolání jako nedůvodné podle §256 tr. ř. s tím, že tyto důkazy hodnotí jinak než soud prvního stupně, ovšem napadený rozsudek nemůže změnit. Soud prvního stupně porušil hmotně právní předpisy, když jej označil za pachatele trestného činu na základě pochybných důkazů; odvolací soud tuto nezákonnost nenapravil. Proto navrhuje, aby dovolací soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2003, sp. zn. 7 To 580/2002, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 7 T 63/2002, a aby podle §265l odst. 1 tr. ř. vrátil věc Městskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že obviněný sice uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., avšak nevznesl žádné konkrétní výhrady ke správnosti obou napadených rozhodnutí. Své námitky obviněný zaměřil výlučně proti hodnocení důkazů soudem a v důsledku toho vůči skutkovým zjištěním. V daném případě proto nebyly materiálně uplatněny důvody dovolání podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., ale důvod jiný, a to pochybnosti o správnosti skutkových zjištění, s tím, že takový dovolací důvod v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. uveden není. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo obviněným podáno z jiného důvodu, než je stanoven v §265b odst. 1 tr. ř., navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl za podmínek uvedených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Na podkladě tohoto dovolacího důvodu je možné ve vztahu ke zjištěnému skutku vytýkat výlučně vady právní (lze tedy namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným), nelze však namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§265r odst. 7 tr. ř.), a není tedy oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů.
Z obsahu dovolání obviněného, jenž byl stručně uveden výše, vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky proti způsobu, jakým byly soudy obou stupňů hodnoceny provedené důkazy. Obviněný neuplatnil jedinou námitku vztahující se k právnímu posouzení skutku, jím vytýkané vady nemají povahu vad hmotně právních.
Přestože tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., namítal vady, které nejsou způsobilé tento důvod dovolání obsahově naplnit.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Pokud jde o odvolání jako řádný opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně, tento dovolací důvod může být naplněn ve třech případech, a to v případě jeho zamítnutí bez meritorního přezkoumání z tzv. formálních důvodů podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky opravňující soud k takovému postupu, dále v případě jeho odmítnutí pro nesplnění obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad podání (§253 odst. 4 tr. ř.), a konečně v případě, že odvolání bylo zamítnuto nebo odmítnuto z jakýchkoli důvodů a řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Krajský soud v Brně jako soud druhého stupně rozhodl v předmětné věci dle ust. §256 tr. ř., tzn. že odvolání ani nezamítl z tzv. formálních důvodů, ani jej neodmítl pro nesplnění formálních náležitostí, ale na podkladě odvolání obviněného rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2002, sp. zn. 7 T 63/2002, jímž byl obviněný uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák. a uložen mu trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, věcně přezkoumal, a vzhledem k tomu, že odvolání neshledal důvodným, zamítl jej podle již uvedeného §256 tr. ř. usnesením; v tomto případě by tedy obviněný mohl úspěšně uplatnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. pouze tehdy, pokud by řízení předcházející napadenému rozhodnutí bylo zatíženo vadami, které jsou dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Obviněný ve svém dovolání kromě důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. uvádí pouze dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který ovšem jím konkrétně uváděné námitky, jak již bylo uvedeno shora, obsahově nenaplňují. Z absence tohoto důvodu vyplývá, že není dán ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
S ohledem na shora uvedené nezbylo Nejvyššímu soudu nic jiného, než dovolání obviněného odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž na jeho podkladě přezkoumal napadená rozhodnutí a jim předcházející řízení podle §265i odst. 3 tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš