ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1091.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 1091/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 9. 2003 o dovolání obviněného D. J., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2001, č. j. 8 To 518/2001-786, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 78/99, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2001, č. j. 8 To 518/2001-786. Tímto rozsudkem byl z podnětu odvolání obviněného D. J. a dalších spoluobviněných napadený rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 7. 2001, č. j. 2 T 78/99-751, podle §258 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř. zrušen a za splnění podmínek §259 odst. 3 tr. ř. ohledně obviněného D. J. odvolací soud nově rozhodl, přičemž obviněného uznal v bodech 6. ? 11. výroku rozsudku vinným dílem dokonaným trestným činem krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák., v bodě 12. výroku rozsudku dílem nedokonaným trestným činem krádeže ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle §238 odst. 1, 2 tr. zák. (bod 11.). Podle §247 odst. 3 tr. zák. byl obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání 32 (třicetidvou) měsíců, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému D. J. uložen trest propadnutí věcí uvedených pod položkami 1 - 7 v předání věcí doličných z č. l. 447 spisu a podle §55 odst. 1 písm. c) tr. zák. dále věcí pod položkami 8 - 9 z téhož přípisu. Současně odvolací soud rozhodl o nárocích poškozených na náhradu škody.
V dovolání obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Nesprávnost právního posouzení skutku spatřuje v tom, že byl uznán vinným, ačkoliv se těchto skutků nedopustil. Je toho názoru, že závěr o vině nemá oporu v provedeném dokazování, neboť ve spise proti němu neexistuje žádný přímý důkaz, příp. nepřímý důkaz, který by ho usvědčoval. V závěrečném petitu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost a odůvodněnost napadených výroků rozhodnutí a podle §265m odst. 1 tr. ř. v napadené části rozsudek zrušil a sám rozhodl tak, že se obviněný obžaloby zprošťuje, event. aby podle §265l odst. 1 tr. ř. v napadené části rozsudek zrušil a přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc znovu v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné.
Dovolání jako mimořádný opravný prostředek bylo nově do trestního řádu začleněno novelou účinnou od 1. 1. 2002 (zákon č. 265/2001 Sb.). Časová působnost trestního řádu se řídí zásadou, že trestní řízení se koná podle zákona účinného v době řízení. V době do 1. 1. 2002 bylo možno pravomocné rozhodnutí napadnout pouze stížností pro porušení zákona nebo návrhem na povolení obnovy řízení. Jestliže dovolání bylo zavedeno s účinností od 1. 1. 2002, znamená to, že tento mimořádný opravný prostředek lze podat jen tehdy, nastanou-li podmínky pro jeho podání až po 1. 1. 2002, tj. za účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. Pro shora uvedený závěr, tj. že dovolání lze podat jen proti rozhodnutím, která nabyla právní moci v době od 1. 1. 2002 svědčí i ta okolnost, že přechodná ustanovení zákona č. 265/2001 Sb. neupravují možnost podat dovolání proti rozhodnutím, která nabyla právní moci před účinností tohoto zákona.
Podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Té části citovaného ustanovení, podle níž je možno dovolání podat jen v případě, kdy to \"zákon připouští\", je nutno rozumět tak, že dovolání je přípustné proti rozhodnutím soudu druhého stupně, která nabyla právní moci za účinnosti právní úpravy dovolání, tedy od 1. 1. 2002. Dovolání proti rozhodnutím z doby před tímto datem jsou nepřípustná (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2002, sp. zn. III. ÚS 298/2002, a rozhodnutí publikované pod č. 31/2002 Sb. rozh. tr.).
V posuzovaném případě byl napadený rozsudek vyhlášen a nabyl právní moci dne 3. 12. 2001, což znamená, že proti němu není možné podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek zavedený s účinností od 1. 1. 2002.
Protože dovolání obviněného není přípustné, Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž by na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. září 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann