ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1161.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 1161/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 15. 10. 2003 o dovolání obviněného J. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 10 To 164/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 2 T 150/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. H. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 6. 2003, sp. zn. 2 T 150/2001, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. 2 T 150/2001. Tímto rozsudkem byl uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák., §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na dva roky. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu ve Svitavách ze dne 30. 3. 2001, sp. zn. 2 T 127/2001, týkající se tohoto obviněného, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost nahradit poškozenému M. H. škodu ve výši 5.000,- Kč.
Podle zjištění okresního soudu se obviněný trestného činu dopustil tím, že dne 12. 2. 2001 v přesně nezjištěné době mezi 22:00 – 22:30 hod. v parku mezi S. d. a rockovým klubem K. v L. zřejmě s další osobou povalil na zem M. H., klekl na něho a z náprsní kapsy kabátu mu odcizil finanční hotovost ve výši 5.000,- Kč.
Obviněný podal dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině, výroku o trestu i výroku o náhradě škody a odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Vytkl, že neměl být uznán vinným trestným činem loupeže, protože nebyly prokázány všechny jeho zákonné znaky. Soudy podle jeho přesvědčení hodnotily důkazy jednostranně v jeho neprospěch a nerespektovaly zásadu in dubio pro reo. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové i rozsudek Okresního soudu ve Svitavách zrušil a aby Okresnímu soudu ve Svitavách přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti rozsahu dokazování, proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud ve Svitavách a z nichž vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Hradci Králové. Vyjádřil přesvědčení, že nebyly provedeny důkazy, na základě nichž by bylo možno učinit spolehlivý závěr o jeho vině. Ve shodě s již uplatněnou obhajobou namítl, že se trestné činnosti nedopustil. Vytkl zejména, že soudy hodnotily důkazy jednostranně v jeho neprospěch, nerespektovaly důsledně zásadu in dubio pro reo. Poukázal na to, že nelogicky byly jako nevěrohodné vyhodnoceny výpovědi těch svědků, kteří vypovídali v jeho prospěch, a že rozhodnutí o jeho vině soudy opřely o výpověď poškozeného M. H., která je podle jeho přesvědčení smyšlená a nehodnověrná. Upozornil, že poškozený byl v době, kdy k činu mělo dojít, pod vlivem alkoholu a že důkazní hodnotu výpovědi poškozeného snižují i její změny. Věrohodnost výpovědi poškozeného měla být podle jeho názoru zhodnocena znaleckým posudkem. Pro nevěrohodnost poškozeného nelze podle něj spolehlivě vycházet ani z provedené rekognice.
Je tak evidentní, že obviněný dovolání založil na skutkových námitkách, jimiž se primárně domáhal změny skutkových zjištění, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se trestného činu nedopustil. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil. Vady, které napadenému usnesení a předcházejícímu řízení vytýkal, mají povahu vad skutkových, resp. procesně právních, nikoliv hmotně právních.
Ačkoli tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. obsahově naplnit. Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. října 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec
Vypracovala:
JUDr. Věra Kůrková