Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2003, sp. zn. 7 Tdo 1177/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1177.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1177.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 1177/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 10. 2003 o dovolání, které podal obviněný R. M., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 1. 2003, sp. zn. 7 To 498/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 4 T 97/2002 takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. M. odmítá . Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 9. 2002, sp. zn. 4 T 97/2002, byl obviněný R. M. uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvě léta, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na tři léta. Z podnětu odvolání obviněného a státního zástupce byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 1. 2003, sp. zn. 7 To 498/2002, rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku podle §258 odst. 1 písm. b), e) tr. ř. v celém rozsahu zrušen a podle §259 odst. 3 tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle §234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na dvě léta, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem. Podle zjištění Krajského soudu v Ostravě se obviněný trestného činu dopustil tím, že dne 22. 12. 2001 v K. pod O., okr. F.-M., v prodejně potravin obchodní společnosti J., s. r. o., v úmyslu zmocnit se peněz uchopil zezadu pod krkem prodavačku R. K., kterou povalil na zem, a vkleče ji několikrát udeřil do zad, přičemž ničeho neodcizil, neboť v dalším jednání mu zabránil Ing. S. J., který uslyšel volání prodavačky o pomoc a vstoupil do prodejny. Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání. Zaměřil je proti výroku o vině a odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že úmysl zmocnit se peněz nebyl provedenými důkazy spolehlivě prokázán a že jeho jednání lze posoudit jako trestný čin omezování osobní svobody podle §231 odst. 1 tr. zák. Vytkl, že ač písemný znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie nebyl úplný, poněvadž přesvědčivě nereagoval na všechny otázky, týkající se jeho duševního stavu, byl v hlavním líčení toliko čten. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a aby tomuto soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též \"jiné nesprávné hmotně právní posouzení\". Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů. Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti rozsahu dokazování, proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud ve Frýdku?Místku a z nichž v podstatě vycházel v napadeném rozsudku i Krajský soud v Ostravě. Vyjádřil přesvědčení, že nebyly provedeny důkazy, na základě nichž by bylo možno učinit spolehlivý závěr o jeho vině trestným činem loupeže. Vytkl zejména, že soudy pochybily, opřely-li svá skutková zjištění o jeho výpověď z přípravného řízení, v níž uvedl, že se činu dopustil proto, že chtěl odcizit nějaké peníze, ačkoliv ji žádný další důkaz nepodporuje. Uvedl, že tuto jeho výpověď bylo třeba hodnotit v kontextu s lékařskými zprávami jeho ošetřujících lékařů psychiatrů, což však soudy neučinily. Písemný znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaný MUDr. T. V. podle dovolatele na všechny rozhodné okolnosti dostatečně nereaguje, není úplný, a proto neměl být toliko čten. Je evidentní, že smyslem námitek dovolatele bylo zpochybnění skutkového zjištění, že se útoku vůči poškozené dopustil v úmyslu zmocnit se peněz. Obviněný tak dovolání založil na skutkových námitkách, jimiž se primárně domáhal změny skutkových zjištění, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se trestného činu loupeže nedopustil. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil. Vady, které napadenému rozsudku a předcházejícímu řízení vytýkal, mají povahu vad skutkových, resp. procesně právních, nikoliv hmotně právních. Ačkoli tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. obsahově naplnit. Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadený rozsudek a řízení, jež mu předcházelo. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 23. října 2003 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec Vypracovala: JUDr. Věra Kůrková

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/23/2003
Spisová značka:7 Tdo 1177/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1177.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19