Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.11.2003, sp. zn. 7 Tdo 1228/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1228.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1228.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 1228/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. 11. 2003 o dovolání obviněného R. J., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 7 To 40/01, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 T 23/2000 takto: Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného R. J. odmítá . Odůvodnění: Obviněný R. J. podal prostřednictvím obhájce dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2001, sp. zn. 7 To 40/01, jímž bylo rozhodnuto mimo jiné o jeho odvolání a o odvolání státního zástupce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2001, sp. zn. 56 T 23/2000. Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné. Podle §265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Pro posouzení přípustnosti dovolání je významné, že tento mimořádný opravný prostředek byl do trestního řádu zaveden zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Z toho vyplývá, že dovolání je přípustné za předpokladu, že všechny podmínky pro jeho podání nastaly za účinnosti tohoto zákona, tedy v době od 1. 1. 2002. V posuzovaném případě nabyl rozsudek Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího právní moci dnem vyhlášení, tj. 18. 10. 2001. Právní moc napadeného rozsudku tedy nastala před tím, než zákon č. 265/2001 Sb. vstoupil v účinnost. V přechodných ustanoveních tohoto zákona není žádné ustanovení, které by připouštělo aplikaci ustanovení o dovolání i na rozhodnutí, která nabyla právní moci před účinností uvedeného zákona. Pouze takové výslovné ustanovení by v uvažovaném ohledu bylo podkladem pro odchylku od zásady, že řízení se koná podle trestního řádu účinného v době řízení. V době, kdy řízení bylo ve stadiu, v němž napadený rozsudek nabyl právní moci, byly přípustné jako mimořádné opravné prostředky jen stížnost pro porušení zákona a obnova řízení, nikoli též dovolání. Nejvyšší soud proto nepřípustné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. Právní názor vyslovený v tomto usnesení ohledně přípustnosti dovolání je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (viz č. 31/2002 Sb. rozh. tr.) a Ústavního soudu (viz usnesení č. 18 ve svazku 26 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. listopadu 2003 Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/06/2003
Spisová značka:7 Tdo 1228/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1228.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19