ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.1265.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 1265/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 11. 2003 o dovolání obviněné R. D., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2003, č. j. 3 To 28/2003-291, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 29/2000, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné odmítá .
Odůvodnění:
V trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 29/2000 podala obviněná prostřednictvím obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2003, č. j. 3 To 28/2003-291, jímž bylo odvolání obviněné proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2002, č. j. 6 T 29/2000-254, jako nedůvodné podle §256 tr. ř. zamítnuto. Tímto rozsudkem byla obviněná uznána vinnou pomocí k trestnému činu podvodu podle §10 odst. 1 písm. c) k §250 odst. 1, 2 tr. zák. Podle §250 odst. 2 tr. zák. byl obviněné uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl obviněné podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců.
Dovolání obviněná podala s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tvrdí, že jediným usvědčujícím důkazem byla výpověď jejího bývalého manžela – spoluobviněného J. D. Obviněná je přesvědčena, že tuto výpověď spoluobviněný učinil ze žárlivosti s úmyslem ublížit ji jak v osobním, tak v profesním životě, a pomstít se jí tak za probíhající rozvodové řízení, protože vztahy mezi manžely v době rozvodového řízení byly krajně vyhrocené a přetrvávají dodnes. Dodala, že její obhajobu nevyvrátil ani znalecký posudek z oboru grafologie, neboť znalec jednoznačně nevyloučil, že by se mohlo jednat i o jiného pisatele. Dále obviněná v dovolání uvedla argumentaci mající zpochybnit výpověď spoluobviněné J. Z. V tomto směru ve světle ostatních důkazů podle názoru obviněné zůstává výpověď spoluobviněného J. D. zcela osamocena s tím, že soudy závěr o její vině nesprávně učinily pouze na základě této jediné výpovědi. Vzhledem k těmto skutečnostem soudy posoudily jednání obviněné v rozporu s provedenými důkazy, z čehož podle obviněné vyplývá extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry obou soudů.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně k dovolání obviněné uvedla, že obviněná sice formálně odkazuje na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak tento důvod není materiálně odůvodněn, neboť obviněná soudům vytýká pochybení spočívající v hodnocení jednotlivých důkazů odlišně od své obhajoby a její argumentace směřuje výhradně ke změně skutkových zjištění. Ze shora uvedených důvodů proto navrhla, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněné je podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř. přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.), přičemž lhůta k podání dovolání byla zachována (§265e tr. ř.).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatnit, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Ze znění citovaného dovolacího důvodu plyne, že námitky, kterými lze úspěšně tento dovolací důvod uplatnit, musejí být právní povahy. Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je popis skutku obsažený ve skutkové větě výroku o vině, v němž je třeba spatřovat těžiště při úvahách, zda skutek zjištěný soudem je trestným činem, případně zda zvolená právní kvalifikace toho kterého trestného činu je správná. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř., neboť tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Kromě nesprávného právního posouzení skutku lze vytýkat též pochybení týkajícího se jiného nesprávného hmotně právního posouzení. V této souvislosti může přitom jít o posuzování jen takové skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. I v tomto případě ovšem jde o otázku nikoliv skutkovou, nýbrž o otázku právního charakteru. Obviněná odkázala na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v té části, v níž shledává nesprávné právní posouzení skutku.
Z podaného dovolání je však zřejmé, že obviněná uplatnila toliko námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud v Ostravě, a z nichž také vycházel v napadeném usnesení Krajský soud v Ostravě. Nelze též přehlédnout, že podstatná část argumentace byla již uplatněna v obsahu odvolání, přičemž v dovolání se nenachází jediná námitka, kterou by bylo možno označit za právně relevantní z hlediska uplatněného dovolacího důvodu. Obviněná od počátku trestního řízení svou vinu na jednání, kterým byla uznána vinnou popírá, ostatně na té obhajobě setrvává i v dovolání. Jak již bylo výše uvedeno, námitky, jimiž se obviněná snaží docílit změny ve skutkovém zjištění, nejsou způsobilé dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. naplnit, neboť v jeho rámci nelze připustit, aby v dovolacím řízení byly důkazy provedené v předchozích stádiích trestního řízení znovu přehodnocovány, v zásadě je totiž třeba postupovat opačně, neboť teprve v návaznosti na popis skutku v tzv. skutkové větě výroku o vině lze zpochybnit právní kvalifikaci skutku.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obviněná uplatnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pouze formálně, přičemž konkrétní námitky uplatněné v dovolání jsou skutkové, které nemohou tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. naplnit. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že dovolání obviněné podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. listopadu 2003
Předseda senátu:
JUDr. Jan Engelmann