ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.495.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 495/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 5. 2003 o dovolání obviněného R. B., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. 10 To 440/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 2 T 63/2002 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. B. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný R. B. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 12. 2002, sp. zn. 10 To 440/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 11. 10. 2002, sp. zn. 2 T 63/2002. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a trestu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby soudu prvního stupně přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Takto vymezený dovolací důvod znamená, že v dovolání je možné namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutku v tom smyslu, že skutek byl posouzen jako nějaký trestný čin, ačkoli nemá zákonné znaky tohoto trestného činu a jde o jiný trestný čin nebo vůbec nejde o trestný čin. Podstatné však je to, že se musí jednat o právní kvalifikaci skutku, jak ho zjistil soud. Dovolacím důvodem je totiž nesprávné právní posouzení skutku jako hmotně právní posouzení. Tím se rozumí ta část rozhodovací činnosti soudu, při které soud svá skutková zjištění podřazuje pod nějaká ustanovení h m o t n é h o práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Samotná skutková zjištění soudu není možné dovoláním napadat, a proto není možné namítat ani vadné hodnocení důkazů, nesprávný postup soudu při provádění důkazů, neúplnost provedených důkazů apod. Takové námitky se vztahují především k aplikaci ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, to znamená k aplikaci p r o c e s n í c h ustanovení.
V posuzovaném případě obviněný v dovolání nenamítl nic, co by se týkalo právní kvalifikace skutkového stavu zjištěného soudem, a v celém rozsahu založil dovolání na námitkách směřujících výhradně proti skutkovým zjištěním Okresního soudu Praha-východ, z nichž v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Praze. Podstatou dovolání obviněného bylo jeho tvrzení, že se nedopustil jednání, jímž byl uznán vinným, a v návaznosti na to obviněný soudům vytkl, že neuvěřily jeho obhajobě a že naopak vycházely z důkazů, které označil za nevěrohodné. Podle obviněného tak byla porušena zásada „in dubio pro reo“ (v pochybnostech ve prospěch obviněného). Obviněný své podrobně rozvedené námitky shrnul v závěr, že rozhodnutí obou soudů považuje za „nedostatečná, trpící vážnými procesními a skutkovými nedostatky“.
Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., protože uvedený dovolací důvod připouští jen p r á v n í námitky proti kvalifikaci zjištěného skutku, ale nepřipouští
s k u t k o v é námitky, tj. námitky, které směřují ke změně skutkového stavu zjištěného soudem. Právní závěr, že nespáchal trestný čin, obviněný nevztahoval ke skutkovému stavu, jak byl zjištěn soudy, ale k jinému skutkovému stavu, jehož zjištění se dovoláním primárně domáhal.
Obviněný sice formálně deklaroval zákonný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které obsahově tento dovolací důvod nenaplňují. Proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec