ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.557.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 557/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 21. května 2003 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. J., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2002, sp. zn. 5 To 478/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 2 T 69/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 9. 2002, sp. zn. 2 T 69/2002, byl obviněný uznán vinným trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1, 2 tr. zák., kterého se dopustil jednáním uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Za to byl odsouzen podle §241 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 4 roky, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 12. 2002, sp. zn. 5 To 478/2002, bylo odvolání obviněného proti rozsudku soudu I. stupně podle §256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Namítá, že odvolací soud nepostupoval v souladu s procesními předpisy upravujícími rozhodování o opravném prostředku, když neprověřil, zda soud I. stupně respektoval ustanovení trestního řádu, jimiž se má dosáhnout objasnění věci a zda byla dodržena všechna práva obhajoby. Oba soudy nepostupovaly v souladu s §2 odst. 5 tr. ř. tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci, když neprovedly jím navržené důkazy, které měly objasnit skutečnosti svědčící v jeho prospěch a vyvrátit tvrzení poškozené. Nesouhlasí s tím, že by poškozenou jakýmkoliv způsobem nutil k souloži a její tvrzení, že jí nutil k souloži násilím považuje za nepravdivé a účelové. Poukazuje přitom v podrobnostech na rozpory v jejich výpovědích a na rozpor znaleckého posudku z oboru psychologie, na základě kterého soud považuje výpověď poškozené za pravdivou, se zprávou školy o jejím chování. Má za to, že měl být proveden i výslech svědka G. a pedagoga, který předmětnou zprávu na poškozenou zpracoval, popřípadě též opatřen znalecký posudek zpracovaný jiným znalcem. Navrhl proto, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno a tomuto soudu přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl v jiném složení senátu.
Obviněným uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Ze znění tohoto ustanovení vyplývá, že v rámci tohoto dovolacího důvodu lze namítat pouze nesprávnost hmotně právního posouzení, tj. zejména, že daný skutek byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin znásilnění podle §241 tr. zák., ač jde o trestný čin jiný, nebo se vůbec nejedná o trestný čin. Nelze proto namítat, že daný skutek byl nesprávně zjištěn, že soud nesprávně hodnotil důkazy nebo neprovedl další důkazy, které byly navrhovány. Dovolání není dalším odvoláním, dovolací soud je skutkovým stavem zjištěným v řízení před soudem I., resp. II. stupně vázán a může jej přezkoumávat pouze z hlediska správnosti jeho právního posouzení.
Pro řádné uplatnění dovolacího důvodu přitom nestačí pouze formální uvedení některého z nich tak, jak jsou uvedeny v §265b tr. ř., ale je také nutné, aby konkrétně uplatněné námitky tento dovolací důvod naplňovaly. V opačném případě jde o dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. a musí být odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Tak je tomu i v případě obviněným uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., když uplatněné námitky vesměs nesměřují proti právnímu posouzení daného skutku, ale proti správnosti skutkových zjištění samotných.
Totéž platí i ohledně uplatněného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Zde jde předně o případy postupu odvolacího soudu podle ustanovení §253 odst. 1 nebo 3 tr. ř., aniž byly k tomu splněny procení podmínky a odvolání tak bylo zamítnuto nebo odmítnuto bez věcného přezkoumání napadeného rozsudku soudu I. stupně. V dané věci ale bylo odvolání zamítnuto podle §256 tr. ř. poté, co byl rozsudek soudu I. stupně věcně přezkoumán. Ustanovení §258 odst. 1 písm. c) tr. ř., na které poukazuje obviněný, pak nelze považovat za procesní podmínku ve smyslu §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Nejde přitom ani o případ, že by v řízení předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v písmenech a) až k) §265b odst. 1 tr. ř. Obviněný sám v dovolání neuvádí, který z možných důvodů by měl být dán a jak již bylo výše uvedeno, uplatněný důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. to v dané věci není. Nelze proto než uzavřít, že dovolací námitky nenaplňují ani druhý uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Protože dovolání tak bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v §265b tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud tak, že dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2003
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš