ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.936.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 936/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 9. 2003 o dovolání obviněného JUDr. J. Z., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 5 To 575/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 6 T 66/99 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného JUDr. J. Z.
o d m í t á .
Odůvodnění:
Obviněný JUDr. J. Z. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 1. 2003, sp. zn. 5 To 575/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 6 T 66/99. Tímto rozsudkem byl uznán vinným trestným činem zpronevěry podle §248 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen podle §248 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na deset měsíců, jehož výkon byl podle §58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle §59 odst. 1 tr. zák. na dva roky. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu byla uložena povinnost zaplatit JUDr. M. Č., správkyni konkursní podstaty úpadce P. Ú. n. L., s.p., škodu ve výši 129.955,30 Kč.
Podle zjištění okresního soudu se obviněný trestného činu dopustil v podstatě tím, že v přesně nezjištěné době koncem roku 1995 na základě příkazní smlouvy se státním podnikem P. Ú. n. L. a na základě plné moci tohoto podniku převzal v D. III od J. Č., dlužníka s. p. P. Ú. n. L., částku 129.955,- Kč, přičemž peněžní částku řádně nevyúčtoval a neodevzdal státnímu podniku P. Ú. n. L. a peníze použil pro vlastní potřebu.
Obviněný podal dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i výroku o trestu a odkázal v něm na dovolací důvody uvedené v ustanovení §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, poněvadž skutek, jak byl zjištěn soudem prvního stupně, nelze kvalifikovat jako trestný čin. Vytkl, že soudy obou stupňů nesprávně hodnotily výpovědi svědků J. a R. Č., otázku jejich platební schopnosti a že přehlédly rozpory ve výpovědi svědka J. K. Nesprávně byla podle něj jako důkaz použita nezákonně provedená rekognice a odpovídajícím způsobem nebylo přihlédnuto k výpovědi svědka JUDr. J. J. a dalších svědků, jejichž výpovědi nekorespondovaly s výpověďmi poškozených. Soudy podle názoru obviněného pochybily též proto, že neprovedly všechny potřebné důkazy, zejména výslech svědka M. L. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a aby Okresnímu soudu v Děčíně přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, a to v jiném složení senátu.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
Odvolání obviněného bylo zamítnuto podle §256 tr. ř. poté, co odvolací soud na jeho podkladě meritorně přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně. Dovolání bylo tedy možné z takto vymezeného důvodu podat, jen byl-li by v řízení napadenému usnesení přecházejícím dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Obviněný v souladu s takto vyloženými podmínkami odkázal na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti rozsahu dokazování, proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud v Děčíně a z nichž vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Ústí nad Labem. Poukázal na to, že nebyly provedeny důkazy, na základě nichž by bylo možno učinit spolehlivý závěr o jeho vině. Soudy podle něj pochybily, neboť odpovídajícím způsobem nereagovaly na rozpory ve výpovědích poškozených, neověřily jejich finanční situaci a platební schopnost v rozhodné období a jako důkaz připustily rekognici, která byla podle jeho názoru provedena v rozporu se zákonem. Vytkl, že soudy neprovedly všechny potřebné důkazy, protože nepřipustily jím navrhované důkazy, zejména pak výslech svědka M. L. Je tak evidentní, že obviněný dovolání založil na skutkových námitkách, jimiž se primárně domáhal změny skutkových zjištění, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se nedopustil jednání, jímž byl uznán vinným. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil. Vady, které napadenému usnesení a předcházejícímu řízení vytýkal, mají povahu vad skutkových, resp. procesně právních, nikoliv hmotně právních.
Ačkoli tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř., uplatnil námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tyto dovolací důvody, ale ani žádný jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. obsahově naplnit. Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. září 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec
Vypracovala:
JUDr. Věra Kůrková