ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.1.2004.1
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Stanislava Rizmana a JUDr. Antonína Draštíka ve veřejném zasedání konaném dne 17. února 2004 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudků soudu Spojených států amerických a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného L. M., státního občana České republiky, se u z n á v a j í na území České republiky rozsudek Obvodního soudu 13. soudního obvodu, okres Hillsborough, stát Florida, oblast Tampa, Spojené státy americké, ze dne 1. 4. 2002, č. 00-CF-021271, sekce G, a rozsudek Obvodního soudu 13. soudního obvodu, okres Hillsborough, stát Florida, oblast Tampa, Spojené státy americké, ze dne 1. 4. 2002, č. 01-CF-019542, sekce G.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu 13. soudního obvodu, okres Hillsborough, stát Florida, oblast Tampa, Spojené státy americké, ze dne 1. 4. 2002, č. 00-CF-021271, sekce G, byl L. M. uznán vinným trestnými činy opuštění místa nehody, při které došlo ke zranění a řízení pod vlivem nedovolené látky s následnou škodou na majetku nebo poraněním osoby podle §316.027 odst. 1 písm. a), §316.193 odst. 1, 3 zákoníku státu Florida. Za tento trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let, se souběžným průběhem jeho výkonu s trestem uloženým mu v řízení pod č. 01-CF-019542 a započtením celkem 154 dní uvěznění před uložením trestu.
Stalo se tak na základě zjištění, že odsouzený dne 21. 12. 2000 na území okresu H. ve státě Florida řídil osobní motorové vozidlo, ačkoli schopnost jeho vnímání byla narušena požitím alkoholu, hladina alkoholu v krvi dosahovala hodnoty minimálně 0,08 g alkoholu na 100 ml krve, přičemž způsobil dopravní nehodu při níž byly zraněny čtyři osoby a byla způsobena škoda na majetku. Na místě nehody ani poblíž úmyslně nezastavil a ujel.
Rozsudkem Obvodního soudu 13. soudního obvodu, okres Hillsborough, stát Florida, oblast Tampa, Spojené státy americké, ze dne 1. 4. 2002, č. 01-CF-019542, sekce G, byl L. M. uznán vinným trestnými činy řízení pod vlivem nedovolené látky s těžkým tělesným poraněním a řízení s odebraným, dočasně odebraným nebo zrušeným řidičským oprávněním podle §316.193 odst. 3, §322.34 odst. 2 písm. a) zákoníku státu Florida. Za tento trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let, se souběžným průběhem jeho výkonu s trestem uloženým mu v řízení pod č. 00-CF-021271 a započtením celkem 101 dní uvěznění před uložením trestu.
Stalo se tak na základě zjištění, že odsouzený dne 22. 12. 2001 na území okresu H.h ve státě Florida řídil osobní motorové vozidlo, ačkoli schopnost jeho vnímání byla narušena požitím alkoholu, hladina alkoholu v krvi dosahovala hodnoty minimálně 0,08 g alkoholu na 100 ml krve, a přestože věděl, že mu bylo na základě úředního rozhodnutí dočasně odebráno řidičské oprávnění, přičemž způsobil dopravní nehodu s vážným tělesným poraněním jiné osoby.
V současné době odsouzený L. M. vykonává trest odnětí svobody ve věznici C. F. R. C., 7000 H C K. Rd., O., stát Florida, USA. Žádostí adresovanou Velvyslanectví České republiky projevil zájem o předání k výkonu trestu do České republiky, z textu žádosti pak vyplývá jeho souhlas s tímto postupem.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 2. 1. 2004 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a odst. 1 tr. ř. rozsudky citované ve výroku tohoto rozhodnutí uznal na území České republiky (v návrhu jsou chybně uvedena data vydání rozhodnutí, a to tak, že jako datum každého rozhodnutí je uvedeno datum podání obžaloby).
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že podmínky pro uznání rozsudků soudu Spojených států amerických jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem jsou i Spojené státy americké.
L. M. je podle Osvědčení o státním občanství vydaného Okresním úřadem v M. dne 7. 10. 2002 občanem České republiky, který vyjádřil souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestné činy, které jsou trestné i podle právního řádu České republiky (trestné činy ublížení na zdraví podle §224 tr. zák., neposkytnutí pomoci podle §208 tr. zák., ohrožení pod vlivem návykové látky podle §201 tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Toliko pro vysvětlení Nejvyšší soud dodává, že v posuzovaném případě byly rozhodnutími soudu USA uloženy souběžně probíhající tresty odnětí svobody za obdobných podmínek, za jakých se dle českého právního řádu zpravidla ukládá souhrnný trest. Z hledisek uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. e) Úmluvy o předávání odsouzených osob pak posuzoval všechny činy, za které byly oba souběžně probíhající tresty odnětí svobody uloženy a z nichž odsouzení cizozemským soudem sestává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch