ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.161.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 161/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. října 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. S., rozsudkem Okresního soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 11. 12. 2001, sp. zn. 13 Ls 5 Js 833/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Kleve ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 10 Ns 5 Js 833/01, a to pro trestné činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a napomáhání k obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §1, §3 zákona o omamných prostředcích, §25, §27, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kleve, Spolková republika Německo, ze dne 11. 12. 2001, sp. zn. 13 Ls 5 Js 833/01, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Kleve ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 10 Ns 5 Js 833/01, byl J. S. uznán vinným trestnými činy nedovoleného dovozu omamných prostředků v nikoli nepatrném množství a napomáhání k obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství podle §29a odst. 1 č. 2, §30 odst. 1 č. 4, §1, §3 zákona o omamných prostředcích, §25, §27, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že na základě pověření albánského objednatele jako kurýr převážel z Holandska do České republiky marihuanu v množství 2 943,6 g, s obsahem účinné látky THC nejméně 333,4 g. Látku obdržel dne 7. 8. 2001 v c. v A. zabalenou do několika plastových sáčků a ukryl ji do náhradní pneumatiky jeho vozidla. Okolo 1:30 hod. byl na nizozemsko-německém hraničním přechodu E. zastaven příslušníky spolkové ostrahy hranic a látka zajištěna. Jednal přitom s vědomím, že převážená marihuana je určena k dalšímu prodeji v České republice. Za tuto kurýrní jízdu měl obdržet odměnu ve výši 3 000 DM.
Dne 27. 9. 2004 pod sp. zn. 595/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. S. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Je přitom třeba přihlédnout především k množství převážené omamné látky (cca 3 kg marihuany). Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. října 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch