Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2004, sp. zn. 11 Tcu 162/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.162.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.162.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 162/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 19. října 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. P., rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 4 Ds 942 Js 11676/00, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ze dne 30. 5. 2002, sp. zn. 5 Ns 942 Js 11676/00, a to pro trestný čin krádeže v pěti případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §53 německého trestního zákona, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců. Odůvodnění: Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, ve spojení s výše citovaným rozsudkem Zemského soudu v Görlitzu, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 30. 5. 2002, byl F. P. uznán vinným trestným činem krádeže v pěti případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 1, §53 německého trestního zákona, a to v podstatě na základě zjištění, že v noci z 23. na 24. 7. 1999, v noci z 27. 7. na 28. 7. 1999 a v noci z 26. 8. na 27. 8. 1999, celkem v pěti případech, různými způsoby (vypáčením zámku, vyjmutím nebo vypáčením okénka) násilně vniknul do cizích vozů a v jednom případě do kůlny na nářadí, a odcizil z nich autorádio, čtyři různá vrtací kladiva s příslušenstvím, akumulační rázový vrtací šroubovák a čtyři diamantové dělící kotouče, jedno odsávání prachu a jednu nárazovou vrtačku s různým příslušenstvím, jejichž časová hodnota byla odhadnuta na částku mezi 2.000,- - 3.000,- DM, dále odcizil obslužný díl, plyšovou hračku v podobě žáby a jedny sluneční brýle, pokusil se demontovat autorádio v hodnotě asi 400,- DM, což se mu nepodařilo, ukradl autorádio v hodnotě asi 200,- - 300,- DM a elektrické nářadí a sice úhlovou brusku, vrtací kladivo, vícenásobnou brusku, brusku delta, elektrický ruční hoblík, řetězovou pilu, přenosnou pilu s elektrickým pohonem a elektrický sponkovač, jejichž cena byla odhadnuta na 800,- až 1.000,- DM. Za to mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a osmi měsíců. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně pak podle §4 odst. 3 téhož zákona, jestliže Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Odsouzený F. P. se opakovaně dopouštěl závažné majetkové trestné činnosti. Společenská nebezpečnost jeho trestné činnosti je zvyšována i způsobem provedení činu (vloupání). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody již v nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 19. října 2004 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/19/2004
Spisová značka:11 Tcu 162/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.162.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20