Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2004, sp. zn. 11 Td 55/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:11.TD.55.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:11.TD.55.2004.1
sp. zn. 11 Td 55/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci obviněného V. P., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 11. 2004 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto: Návrh na odnětí věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 2 T 39/2004 a její přikázání Městskému soudu v Praze se z a m í t á . Odůvodnění: Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze podala dne 14. 11. 2003 Městskému soudu v Praze obžalobu na celkem dvanáct obviněných, z nichž obviněný V. P. je stíhán pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. spáchaný formou spolupachatelství podle §9 odst. 2 tr. zák., který měl spáchat společně s obviněným L. G. tím, že dne 27. 11. 2000 uzavřel leasingovou smlouvu k pronájmu vozidla VW Polo, SPZ PVI 12-10 se spol. OB Leasing, a. s., P., ul. R. č. 1148/63, a to na základě padělaných dokumentů předložených G. (faktury o nadstandardní výbavě vozidla, potvrzení o výši příjmů a další), vozidlo bylo zajištěno u osoby S. P. dne 7. 2. 2001 a vzhledem k neplnění podmínek leasingové smlouvy bylo dne 24. 5. 2001 vydáno leasingové společnosti OB L., a. s., přičemž tímto jednáním mohla být spol. OB L., a. s. způsobena škoda ve výši 479.666,70 Kč, dále dne 29. 11. 2000 uzavřel leasingovou smlouvu na pronájem vozidla AUDI A3, SPZ PVI 12-09 se spol. C., a. s., P., ul. S. č. 8/1680, a to na základě padělaných dokumentů předložených G. (faktury o nadstandardní výbavě vozidla, potvrzení o výši příjmů a další) s úmyslem nedodržet podmínky smlouvy a neplatit leasingové splátky, čímž vznikla spol. C., a. s., P., ul. S. č. 8/1680, škoda ve výši 548.913,50 Kč, a nakonec tím, že dne 7. 12. 2000 uzavřel leasingovou smlouvu na pronájem vozidla VW Polo, SPZ PVI 16-01 se spol. C., a. s., P., ul. S. č. 8/1680, a to na základě padělaných dokumentů předložených G. (faktury o nadstandardní výbavě vozidla, potvrzení o výši příjmů a další) s úmyslem nedodržet podmínky smlouvy, přičemž vozidlo bylo zajištěno dne 6. 3. 2001 S. S. S.e s. r. o. a předáno již jako havarované leasingové společnosti C., a. s., hodnota vozidla představovala částku 548.913,50 Kč, a trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. který měl spáchat tím, že dne 5. 9. 2000 v Ř. u P. v prodejně V. N., B. Ř., ul. Ř. 1818 uzavřel leasingovou smlouvu o finančním pronájmu (č. smlouvy 351299) se společností Š. s. r. o. P., P. č. 6, na základě které dne 7. 9. 2000 převzal motorové vozidlo zn. Škoda Octavia SLV 1,9 TDI, SPZ PVI 06-90, v hodnotě 811.000,- Kč, v listopadu pak vozidlo zapůjčil u benzínové stanice poblíž B. neznámému muži, následně došlo k odcizení vozidla, a společnosti Š. s. r. o. tak vznikla škoda ve výši 513.203,- Kč. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 12. 2003, sp. zn. 45 T 22/2003, byla podle §23 odst. 1 tr. řádu trestní věc obviněného V. P. stíhaného pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. vyloučena ze společného řízení a podle §23 odst. 2 tr. řádu byla postoupena Okresnímu soudu v Olomouci. Podáním ze dne 27. 10. 2004 navrhla předsedkyně senátu Okresního soudu v Olomouci podle §25 tr. řádu odnětí trestní věci obviněného V. P. Okresnímu soudu v Olomouci a její přikázání Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že v průběhu hlavních líčení především s odkazem na výpověď obviněného, který popsal události jinak, než jak je uvedeno v žalobním návrhu, když mimo jiné uvedl, že vozidlo předal nikoli neznámému muži, ale G., došel soud k názoru, že v žalovaném jednání obviněného lze spatřovat dílčí útok jednoho pokračujícího trestného činu podvodu, pro který je žalován u Městského soudu v Praze, a dále že svědek G., který v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze vystupuje jako obviněný, se k jednání v P. dostavuje naprosto pravidelně, zatímco k procesnímu soudu mu předvolání jako svědkovi nebylo doručeno ani prostřednictvím policie a jeho výslech je v podstatě posledním důkazním návrhem stran v této věci. Návrh na delegaci je tak odůvodněn s ohledem na zásadu, že o dílčích útocích jednoho pokračujícího trestného činu má být vedeno společné řízení, a dále s ohledem na hospodárnost a rychlost řízení. Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru. Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. V dané věci jde však o delegaci vhodnou podle §25 tr. řádu pouze formálně, fakticky se jedná o spor o příslušnost podle §24 tr. řádu. Z hlediska výroku rozhodnutí ztrácí tato skutečnost na významu, protože i případné posouzení věci podle §24 tr. řádu by vedlo k rozhodnutí, že i nadále je věcně příslušný Okresní soud v Olomouci, což v tomto případě bylo řešeno podle §25 tr. řádu zamítnutím návrhu na změnu příslušnosti. Místní a věcná příslušnost Okresního soudu v Olomouci k projednání obžaloby obviněného V. P. je založena na právní kvalifikaci jeho jednání popsaného v obžalobě podle §248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. a zjištění, že k tomuto jednání mělo dojít v obvodu tohoto soudu. Pokud obviněný v nalézacím řízení před soudem prvního stupně popsal svou účast na činu jinak, než v přípravném řízení, uplatnil tím sice své právo na obhajobu, ale k zjištění, že tomu tak skutečně bylo, bude třeba provést i další důkazy. Takovým důkazem bude v neposlední řadě výslech svědka G. Pouhá změna ve výpovědi obviněného proto sama o sobě nemůže být hodnověrným důkazem ke zjištění skutkového stavu, ani k jeho právnímu posouzení. Za tohoto stavu je návrh na změnu místní a případně i věcné příslušnosti soudu k projednání věci bez ohledu na to, jestli postupem podle §25 tr. řádu nebo správně podle §24 tr. řádu, přinejmenším předčasný. Bude tedy na Okresním soudu v Olomouci, aby v dalším řízení shromáždil a provedl důkazy, ze kterých bude možno spolehlivě zjistit skutkový stav a teprve potom přistoupit k právnímu posouzení věci s eventuálním dopadem na místní a věcnou příslušnost soudu. Z tohoto důvodu nebylo možné návrhu vyhovět a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. listopadu 2004 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/29/2004
Spisová značka:11 Td 55/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:11.TD.55.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20