ECLI:CZ:NS:2004:11.TDO.1160.2004.1
sp. zn. 11 Tdo 1160/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 19. října 2004 dovolání obviněného M. B., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 2. 2004, sp. zn. 8 To 543/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 2 T 45/2001, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 2. 2004, sp. zn. 8 To 543/2003, bylo rozhodnuto k odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 1. 4. 2003, sp. zn. 2 T 45/2001, tak, že výrok o trestu napadeného rozsudku byl zrušen a při nezměněném výroku o vině pokusem trestného činu krádeže podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1 písm. b) tr. zák., trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestným činem poškozování cizích práv podle §209 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. mu byl nově uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání jedenácti měsíců. Uvedených trestných činů se obviněný dopustil způsobem popsaným ve výroku o vině rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 1. 4. 2003, sp. zn. 2 T 45/2001.
Jak je zřejmé z obsahu spisu, rozsudek soudu druhého stupně si obviněný M. B. převzal osobně u Okresního soudu v Karlových Varech dne 3. 3. 2004 (nadto mu pak byl doručen ještě poštou dne 4. 3. 2004) a Okresnímu státnímu zastupitelství v Karlových Varech byl doručen dne 1. 3. 2004 (dodejky na č. l. 619). Obhájce obviněný tehdy neměl.
Proti výše označenému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. J. H. dne 5. 5. 2004 osobně u Okresního soudu v Karlových Varech dovolání.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém písemném vyjádření k podanému dovolání obviněného konstatuje, že toto sice postrádá zákonné označení uplatněného dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm a) - l) tr. ř., současně se v něm však výslovně uvádí, že rozsudek odvolacího soudu napadá ve výroku o výši a způsobu výkonu uloženého trestu. Takovým dovolacím námitkám podle jeho názoru odpovídá dovolací důvod vymezený v §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Státní zástupce považuje dovolání za zjevně neopodstatněné, neboť obviněný byl již soudně trestán i nepodmíněnými tresty odnětí svobody a části nyní souzených skutků se dopustil ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Navrhl proto, aby dovolání obviněného M. B. bylo podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnuto.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a oprávněnou osobou. Shledal přitom, že dovolání přípustné je /§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř./, bylo podáno na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou /§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř./.
Přitom dovolací soud zjistil, že dovolání obviněného M. B. bylo podáno opožděně.
Podle §265e odst. 1 tr. ř. se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení v případě, že se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Podle odstavce třetího téhož ustanovení lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Konečně podle odstavce čtvrtého tohoto ustanovení navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
Podle §60 odst. 2, věty první, tr. ř. lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Podle odstavce třetího jmenovaného ustanovení připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
V daném případě, jak již bylo výše zmíněno, převzal obviněný M. B. opis rozhodnutí odvolacího soudu dne 3. 3. 2004 (obhájce v té době neměl a ani mít nemusel). Lhůta k podání dovolání mu tak ve smyslu shora citovaných ustanovení běžela od výše uvedeného dne a skončila v úterý dne 3. 5. 2004. Jestliže pak dovolání podal prostřednictvím obhájce Okresnímu soudu v Karlových Varech až dne 5. 5. 2004, podal je po uplynutí lhůty stanovené zákonem k jeho podání.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. B. podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl jako opožděně podané, aniž z podnětu tohoto dovolání přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek stanovených v §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. října 2004
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík