ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1616.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 1616/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci exekuce oprávněné V. s.r.o., zastoupené advokátkou, proti povinnému F. P., o nařízení exekuce, pro 14.500,- Kč příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 34 Nc 5666/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28.2.2003, č.j. 19 Co 370/2003-14, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Odvolací soud odmítl odvolání povinného proti usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb.
Proti tomuto usnesení podal povinný včasné dovolání.
Jelikož při podání dovolání nebyl zastoupen, soud prvního stupně jej usnesením doručeným dne 10.6.2003 vyzval, aby si ve lhůtě 20 dnů zvolil zástupcem advokáta nebo notáře a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, jinak bude dovolací řízení zastaveno.
Dovolatel na tuto výzvu neodpověděl.
Podle §241 odst. 1 o.s.ř. musí být dovolatel - fyzická osoba - zastoupen advokátem nebo (za stanovených podmínek) notářem; to neplatí jen tehdy, má-li právnické vzdělání. Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. musí být dovolání advokátem (notářem) i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatele je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení a je svoji povahou odstranitelný (§241b odst. 2 o.s.ř.). K jeho odstranění činí soud vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, dovolací soud řízení zastaví (§243c odst. 1, §104 odst. 2 o.s.ř.).
Jelikož splnění podmínky řízení podle §241 o.s.ř. dovolatel - navzdory takovému opatření - ani dodatečně nedoložil, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil.
Tento závěr vychází vstříc oběma soudy uplatněnému názoru, že usnesení o odmítnutí odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení exekuce podle §44 odst. 10, věty druhé, zákona č. 120/2001 Sb. je - z hlediska materiálního - usnesením potvrzujícím.
Bylo-li by hodnoceno formálně procesně jakožto usnesení o odmítnutí odvolání, postupy podle §241b odst. 2, věty před středníkem, by se uplatnit nemohly (viz §241b odst. 2, věta za středníkem, o.s.ř.). Dovolání totiž není přípustné; je tomu tak proto, že usnesení odvolacího soudu zde není usnesením ve věci samé, jež ustanovení §237 odst. 1, 3 o.s.ř. (viz §238a odst. 2 o.s.ř.) naopak předpokládá.
Ani v tomto případě tedy dovolání nelze projednat věcně (dovolání by muselo být odmítnuto).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2004
JUDr. Vladimír Kůrka
předseda senátu