ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1801.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 1801/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Františka Ištvánka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Statutárního města O., proti povinnému M. P., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 48 E 618/2002, o „odvolání“ povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.12.2002, č.j. 10 Co 1130/2002-36, takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinného.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu podáním označeným jako „odvolání“.
Soud prvního stupně jej usnesením, doručeným dne 24.6.2003, poučil o povinném zastoupení v dovolacím řízení a vyzval jej, aby ve lhůtě 30 dnů předložil soudu plnou moc zvoleného advokáta spolu s řádným dovoláním. Povinného též upozornil, že nevyhoví-li tomuto požadavku, bude řízení zastaveno.
Povinný na tuto výzvu neodpověděl.
Odvolání je podle §201 o.s.ř. opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout (a tím se domoci přezkumu) rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. O odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů rozhodují soudy krajské (vrchní soudy o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně, o což v dané věci nešlo).
Oproti tomu (pravomocné) rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li zákonem připuštěno, dovoláním (§236 odst. 1 o.s.ř.), a soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je soud Nejvyšší (§10a o.s.ř.).
Jelikož tedy opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu není odvolání nýbrž dovolání, občanský soudní řád - k projednání (naopak) odvolání proti takovému rozhodnutí - neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu. Tím, že žalobce „odvolání” přesto podal, uvedenou podmínku odvolacího řízení pominul. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež řízení o takovém „odvolání”, které touto vadou trpí, nelze než podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavit.
Jestliže není upravena - k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu - funkční příslušnost, zůstává logicky otevřenou otázka, který soud je o zastavení „odvolacího” řízení povolán rozhodnout. Nejvyššímu soudu svědčí okolnost, že je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, a současně, že je právě tím soudním orgánem, který je k rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů příslušný; ostatně účastník se výslovně na tento soud svým podáním obrátil.
I v případě, že by podání povinného bylo možno pokládat za dovolání (srov. §41 odst. 2 o.s.ř.), nemůže být výsledek řízení jiný.
Podle §241 odst. 1 o.s.ř. musí být dovolatel (fyzická osoba) zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li právnické vzdělání. Podle §241 odst. 2 o.s.ř. musí být dovolání advokátem (notářem) i sepsáno.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatele je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení a je svoji povahou odstranitelný. K jeho odstranění činí soud vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, dovolací soud řízení zastaví (§241b odst. 2, §104 odst. 2 o.s.ř.).
Proto tak Nejvyšší soud rozhodl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází ze situace, kdy povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno; oprávněnému však (podle obsahu spisu) prokazatelné náklady nevznikly (§146 odst. 2, věta první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věta první, o.s.ř.).
P roti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. prosince 2004
JUDr. Vladimír Kůrka, v.r.
předseda senátu