ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.2116.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 2116/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kurky v exekuční věci oprávněné V. z. p., O. p. h. m. P., proti povinnému H. P., s.r.o., zastoupenému advokátkou, pro 799.972,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 5 Nc 59/2003, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.4.2003, č.j. 22 Co 184/2003-17, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Odůvodnění:
Shora označeným rozhodnutím odmítl městský soud podle §44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, odvolání povinného proti usnesení, jímž soud prvního stupně na základě vykonatelných platebních výměrů oprávněné nařídil exekuci a jejím provedením pověřil exekutora JUDr. J. P., PhD. Uzavřel, že odvolání povinného neobsahovalo žádnou ze skutečností rozhodných pro nařízení exekuce.
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá, že „si není vědom“ doručení rozhodnutí o zahájení správního řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až 239 o.s.ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř. přípustnost dovolání nezakládají, jelikož rozhodnutí, jímž bylo odvolání odmítnuto, v jejich taxativním výčtech uvedeno není.
Podle ustanovení §237 odst. l o.s.ř. není dovolání přípustné rovněž, jelikož jím napadené navíc nemeritorní usnesení není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Stanoví-li zákon, za jakých podmínek je dovolání přípustné, nemůže pak jeho přípustnost založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu.
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařizoval jednání (§243a odst. l věta první o.s.ř.), podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku, proto, že oprávněné, jež by měla právo na jejich náhradu podle §243b odst. 5, §224 odst. l a §146 odst. 3 o.s.ř., takové náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2004
JUDr. Vladimír M i k u š e k , v.r.
předseda senátu