ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.2468.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 2468/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení v H. K., proti povinné A. K., spol. s r. o., zastoupené advokátem, pro 364.970,- Kč zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 18 E 4325/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 12. 2002, č.j. 25 Co 436/2002-21, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 23. 9. 2002, č.j. 18 E 4325/2002-11, kterým Okresní soud v Hradci Králové nařídil podle výkazu nedoplatků z 30. 7. 2002, č.j. 5767/02, k uspokojení pohledávky 364.970,- Kč výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na označené nemovitosti.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná, aniž byla zákonem stanoveným způsobem zastoupena, dovolání datované dnem 11. 3. 2003, které neobsahovalo údaj o tom, v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů.
Usnesením ze dne 30. 4. 2003, č.j. 18 E 4325/2002-25, soud prvního stupně povinnou vyzval, aby si do jednoho měsíce od doručení zvolila pro dovolací řízení zmocněncem advokáta, který dovolání doplní mimo jiné i o dovolací důvody.
Dovolatelka před uplynutím stanovené lhůty (usnesení jí bylo doručeno 30. 5. 2003) požádala podáním ze dne 28. 6. 2003 o ustanovení zástupce.
Usnesením ze dne 23. 9. 2003, č.j. 18 E 4325/2002-40, které nabylo 18. 10. 2003 právní moci, soud prvního stupně – poté, co zprostil funkce zástupce Mgr. J. Č. – ustanovil dovolatelce zástupcem JUDr. V. K., advokáta, (§30 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“).
Zástupce dovolatelky doplnil její dovolání vlastním podáním ze dne 22. 10. 2003 s tím, že „dovolání je podáváno z následujících důvodů : 1) řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (tj. z důvodu vyplývajícího z ust. §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.) a zároveň 2) rozhodnutí napadené dovoláním spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tj. z důvodu vyplývajícího z ust. §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.). K uvedeným důvodům uvedl, že „vady řízení, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, vyplývají ze spisu, rovněž tak ze spisu vyplývá, že dovoláním napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.“
Podle ustanovení §43 odst. 2, věty první, o.s.ř., které platí i pro řízení u dovolacího soudu (§243c odst. 1 o.s.ř.), není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) v dovolání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §241b odst. 3 o.s.ř., dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Ve shodě s výše uvedeným bylo možno v projednávané věci dovolání doplnit o dovolací důvody, pro něž se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty (tj. s ohledem na vadné poučení o dovolání v napadeném rozhodnutí čtyř měsíců /§240 odst. 3, věta druhá, o.s.ř./, viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2003 pod č. 51) počítané od právní moci usnesení ze dne 23. 9. 2003, č.j. 18 E 4325/2002-40, tedy do 18. 2. 2004 (středa). Jelikož se tak nestalo – podáním ze dne 22. 10. 2003 zástupce dovolatelky vytčený nedostatek neodstranil, neboť uplatnění některého z dovolacích důvodů vyjmenovaných v §241a odst. 2, 3 o.s.ř. předpokládá sdělení konkrétních okolností, z nichž usuzuje, že důvod je dán (pouhý odkaz na text zákona, popř. jeho citace s odkazem na „obsah spisu“ samo o sobě nestačí) – Nejvyšší soud vadné dovolání podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).
Pokud ostatně přípustnost dovolání může zakládat toliko ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ ve spojení s §238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř., chybí současně kritérium přezkumu (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), jež vylučuje přijetí závěru o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní; i se zřetelem k tomu je namístě dovolání odmítnout (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinná na jejich náhradu právo nemá).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. listopadu 2004
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu