ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.1549.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 1549/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného nezletilého A. D., zastoupeného matkou L. S., proti povinnému D. D., pro výživné srážkami ze mzdy povinného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 92 E 1874/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. ledna 2004 č.j. 9 Co 1225/2003-27, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 20.11.2002 č.j. 92 E 1874/2002-3 nařídil podle rozsudku Okresního soudu Bruntál – pobočky Krnov ze dne 17.9.1997 „č.j. 15 C 301/96“ k uspokojení přednostní pohledávky oprávněného na dlužném výživném za dobu od 1.7.2002 do 30.11.2002 ve výši 3.000,- Kč a dále pro běžné výživné po dobu od 1.12.2002 ve výši 600,- Kč, každého 1. dne v měsíci předem, výkon rozhodnutí srážkami mzdy povinného u plátce mzdy „O. a.s., O. D. D., K.“.
K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30.1.2004 č.j. 9 Co 1225/2003-27 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení „před soudem II. stupně“. Odvolací soud dospěl k závěru, že vykonávaná povinnost povinného ve prospěch nezletilého oprávněného „byla stanovena formálně i materiálně vykonatelným soudním rozhodnutím“, že exekuce byla navržena v rozsahu, který stačí k uspokojení pohledávky oprávněného, a že navržený způsob exekuce není zřejmě nevhodný.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, které podáním ze dne 7.6.2004, doručeným Okresnímu soudu v Ostravě dne 17.6.2004, „po poradě se svým právním zástupcem“ vzal „v celém rozsahu“ zpět.
Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) podle ustanovení §243b odst. 5 věty druhé o.s.ř. dovolací řízení zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť povinný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a oprávněnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 4. listopadu 2004
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v.r.
předseda senátu