ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.1598.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 1598/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně J. Š., zastoupené advokátem, proti žalované L. M. s.r.o., o 58.409,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 9 C 327/2003, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. února 2004 č.j. 10 Co 111/2004-22, takto:
Dovolání žalobkyně se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila 58.409,- Kč, a to na mzdě za období od 1.1.2001 do 28.2.2003 částku 10.809,- Kč a na náhradě mzdy (z důvodu neplatného okamžitého zrušení pracovního poměru) za období od března do září 2003 částku 47.600,- Kč. Současně požádala o osvobození od soudních poplatků s odůvodněním, že v důsledku okamžitého zrušení pracovního poměru nemá vlastní příjem a je odkázána pouze na příjem manžela a že nemá dostatek prostředků na zaplacení soudního poplatku.
Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 13.1.2004 č.j. 9 C 327/2003-15 žalobkyni osvobození od soudních poplatků nepřiznal. Dospěl k závěru, že současné poměry žalobkyně přiznání osvobození od placení soudních poplatků neodůvodňují, neboť žalobkyně je vlastnicí či spoluvlastnicí družstevního bytu, osobního automobilu a garáže, její manžel je zaměstnán, jeho průměrná čistá mzda za předcházející kalendářní čtvrtletí činila 25.000,- Kč a že soudní poplatek z žaloby není vysoký (činí 2.340,- Kč).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 17.2.2004 č.j. 10 Co 111/2004-22 usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dovodil, že, s ohledem na celkové poměry žalobkyně, nejsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků a že proto není žádný důvod k postupu ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že \"důvody, o které soudy svá rozhodnutí opřely, nejsou správné\", neboť \"diskriminují provdanou ženu v situaci, kdy uplatňuje své osobní nároky ze zaměstnání\". Žalobkyně v důsledku neplatného okamžitého zrušení pracovního poměru nemá žádný vlastní příjem a je zcela odkázána na příjem svého manžela; mezi obvyklé potřeby, které by měl manžel žalobkyně hradit, \"rozhodně nelze zahrnovat povinnost hradit náklady na uplatňování práv manželky ze zaměstnaneckého vztahu\". Podle dovolatelky \"musí být postavení provdané ženy v pracovně právních vztazích zcela samostatné a svobodné\" a \"nesmí jí být znesnadňováno uplatňování jejich oprávněných nároků z těchto vztahů jen proto, že je provdána\". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].
Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé o žalobě na obnovu řízení [§238 odst. 1 písm. a) a §238 odst. 2 o.s.ř.], o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení §235h odst.1 věty druhé o.s.ř. [§238 odst. 1 písm. b) a §238 odst. 2 o.s.ř.], ve věci konkursu a vyrovnání [§238a odst. 1 písm. a) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o žalobě pro zmatečnost [§238a odst. 1 písm. b) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. c) a §238a odst. 2 o.s.ř.], ve věci zastavení výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. d) a §238a odst. 2 o.s.ř.], ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. e) a §238a odst. 2 o.s.ř.], o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí [§238a odst. 1 písm. f) a §238a odst. 2 o.s.ř.] nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst.2 (§336n) a v §338za odst. 2 o.s.ř. [§238a odst. 1 písm. g) a §238a odst. 2 o.s.ř.].
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.1 písm.b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst.1 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a o.s.ř. [§239 odst.3 o.s.ř.].
V posuzovaném případě žalobkyně dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních §238 a §238a o.s.ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení §239 o.s.ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, není přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002 sp. zn. 29 Odo 170/2002, které bylo uveřejněno pod č. 152 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002).
Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. - aniž by se mohl věcí dále zabývat - odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. listopadu 2004
JUDr. Ljubomír Drápal, v.r.
předseda senátu