ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.2368.2004.1
sp. zn. 22 Cdo 2368/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce M. Š., zastoupeného obecným zmocněncem V. Z., proti žalované M. R., zastoupené advokátem, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 3 C 148/87, o dovolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 21. listopadu 2003, č. j. 3 C 148/87-595, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2004, č. j. 24 Co 117/2004-626, takto:
I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 21. listopadu 2003, č. j. 3 C 148/87-595, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. března 2004, č. j. 24 Co 117/2004-626, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Semilech (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 21. listopadu 2003, č. j. 3 C 148/87-595, vypořádal bezpodílové spoluvlastnictví účastníků jako bývalých manželů tak, že ze zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů přikázal do výlučného vlastnictví žalobce dům čp. 506 na st. p. č. 1480/2 v k. ú. a obci S., zapsaný na LV č. 1687 u Katastrálního úřadu v S. v hodnotě 1.200.000,- Kč a movité věci v hodnotě 12.379,- Kč. Do výlučného vlastnictví žalované přikázal movité věci v celkové hodnotě 36.588,- Kč. Žalobci uložil, aby zaplatil žalované na vyrovnání podílu částku 595.821,50 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí. Oběma účastníkům uložil povinnost zaplatit, stane-li se splatnou, částku 134.886,50 Kč J. Š., a to každý jednou polovinou, tj. 67.443,25 Kč. Dále rozhodl o nákladech řízení, soudním poplatku a znalečném.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Soud prvního stupně usnesením ze dne 22. ledna 2004, č. j. 3 C 148/87-604, odmítl odvolání žalobce s odůvodněním, že bylo podáno opožděně (§208 odst. 1 občanského soudního řádu – dále „OSŘ“).
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 25. března 2004, č. j. 24 Co 117/2004-626, usnesení soudu prvního stupně potvrdil, když rovněž dovodil, že odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně z 22. 1. 2004 bylo přes správné poučení, jehož se účastníkům dostalo, podáno po uplynutí odvolací lhůty.
Proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 21. listopadu 2003, č. j. 3 C 148/87-595, a usnesení odvolacího soudu ze dne 25. března 2004, č. j. 24 Co 117/2004-626, podal žalobce dovolání.
Podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout – pokud to zákon připouští – pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu.
Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je podle §201 OSŘ odvolání. Proto občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovémuto rozsudku. Nedostatek funkční příslušnosti je ovšem neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a tak nezbylo, než řízení o dovolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 21. listopadu 2003, č. j. 3 C 148/87-595, podle §104 odst. 1 a §243c OSŘ zastavit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 1. 2001, sp. zn. 33 Cdo 3072/2000, publikovaný pod C 143 ve svazku 2 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck).
Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 25. března 2004, č. j. 24 Co 117/2004-626, není dovolání přípustné.
Přípustnost dovolání proti nemeritorním rozhodnutím odvolacího soudu je upravena v §238, §238a a §239 OSŘ. Z žádného z těchto ustanovení však nelze dovodit, že by bylo přípustné dovolání proti usnesení, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, vydané podle §208 odst. 1 OSŘ. Pak ovšem nebylo důvodu vyzývat žalobce k odstranění nedostatku povinného zastoupení (§241b odst. 2 věta za středníkem OSŘ), neboť dovolání žalobce musí být v každém případě jako nepřípustné podle §243b odst. 5 a §218 písm. c) OSŘ odmítnuto.
Pokud žalobce v dovolání také namítal, že rozhodovali vyloučení soudci, mohl by dovolací soud přezkoumávat rozhodnutí odvolacího soudu z tohoto důvodu jen v případě, že by šlo o dovolání přípustné (§242 odst. 3 OSŘ). Z uvedeného důvodu lze podat za podmínek stanovených v §229 odst. l OSŘ žalobu pro zmatečnost.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení byl učiněn v souladu s §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ, když žalované náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. listopadu 2004
JUDr. Marie Rezková,v.r.
předsedkyně senátu