ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.228.2004.1
sp. zn. 25 Cdo 228/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobců a) D. D., a b) A. D., zastoupených advokátkou, proti žalovanému B. p., a. s., o odškodnění zdravotního stavu, vrácení nájmu a náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. Zn. 15 C 263/2002, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2003, č. j. 57 Co 385/2003-23, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 26. 11. 2002, č. j. 15 C 263/2002-13, odmítl žalobu ze dne 29. 10. 2001 a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobci podali žalobu, jíž se proti žalovanému domáhali odškodnění zdravotního stavu jejich dcery, vrácení nájemného a náhrady za zničený nábytek a zařízení bytu. Protože jejich žaloba vykazovala vady, které bránily pokračování v řízení, byli usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 15. 1. 2002, č. j. 15 Nc 476/2001-5, vyzváni k opravě a doplnění žaloby, a to tak, že řádně označí účastníky řízení, specifikují nárok, který svým podáním uplatňují, a výrok, jehož vydání se domáhají, vylíčí rozhodné skutečnosti pro posouzení žaloby, označí důkazy, kterých se dovolávají a které by měly být v řízení provedeny, připojí k žalobě listinné důkazy, jichž se dovolávají, předloží podání s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, žalobu datují a podepíší, a byli poučeni, že pokud nebude podání opraveno nebo doplněno ve stanovené lhůtě, soud podání odmítne. Protože žalobci ani poté podáním ze dne 9. 4. 2002 vady žaloby neodstranili, soud jejich žalobu odmítl podle ust. §43 odst. 2, věty druhé, o. s. ř.
K odvolání žalobců Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 9. 2003, č. j. 57 Co 385/2003-23, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu první stupně, že žaloba podaná dne 29. 10. 2001 neobsahuje základní náležitosti řádného návrhu a ani poté, co byla na výzvu soudu doplněna podáním ze dne 9. 4. 2002, nebyly vady odstraněny, zejména nebyl uveden řádný a úplný petit a podání nebylo podepsáno. Jelikož tyto nedostatky návrhu, které brání pokračování v řízení, nebyly odstraněny ani postupem podle ust. §43 odst. 2 o. s. ř., soud prvního stupně postupoval správně, když podle tohoto ustanovení žalobu odmítl.
Proti tomuto usnesení podali žalobci dovolání. Namítají, že svým dalším podáním upřesnili svůj žalobní návrh a dále tyto skutečnosti odůvodnili ve svém odvolání proti usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 26. 11. 2002, č. j. 15 C 263/2002-13, a odvolací soud i soud prvního stupně pochybily, když žalobu nesprávně vyhodnotily a odmítly. Řízení je tak postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ust. §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. §241 o. s. ř., přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání, které je podle §239 odst. 3 o. s. ř. přípustné, není opodstatněné.
Podle ust. §42 odst. 4, věty první, o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno.
Podle ust. §79 odst. 1, věty první a druhé, o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh (žaloba) musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
Podle ust. §43 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne.
Napadené rozhodnutí vychází ze závěru, že v řízení nelze pokračovat pro vady žaloby, spočívající zejména v neurčitosti vymezení toho, čeho se žalobci domáhají (ve vymezení žalobního návrhu - tzv. žalobního petitu), a v chybějícím podpisu podání.
Z návrhu na zahájení řízení musí být patrno, čeho se žalobce domáhá (tzv. žalobní petit). Vymezení práv a jim odpovídajících povinností obsažené v žalobním petitu musí být proto provedeno tak přesně a jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být nařízen a proveden výkon rozhodnutí (tedy aby byl v intencích §261a o. s. ř. po materiální stránce vykonatelný). Soud totiž nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány, musí svým rozhodnutím žalobní petit vyčerpat a nesmí jej (s výjimkou případů dle §153 odst. 2 o. s. ř.) překročit. V žalobě tedy musí být přesně a jednoznačně označena povinnost, která má být soudním rozhodnutím žalovanému uložena, a jde-li o peněžité plnění, musí být uvedena částka, jakou má žalovaný na jednotlivých nárocích zaplatit.
Žalobci se v podání ze dne 29. 10. 2001 domáhali „odškodnění za zdravotní stav dítěte D. D.,“ když závadná voda a podmínky v bytě, který žalovaný v červnu r. 1998 přidělil žalobcům a u něhož se následně ukázalo, že je zdravotně závadný, způsobily dceři žalobců poškození zdraví s trvalými následky. Dále žádali vrácení nájmu za období od června 1998 do července 1999 z důvodů závažných závad v bytě, vrácení nájmu za období od července 2000 do současnosti a náhradu za zničený nábytek a zařízení bytu, neboť po výměně bytu byli v novém bytě vytopeni sousedy a teplá užitková voda je závadná, což způsobuje zdravotní problémy jejich dceři D. i synu M., nar. 4. 7. 2000. Rovněž požadovali, aby jim žalobce přispěl na koupi vozidla pro nemocnou dceru a aby se „Bytový podnik podílel příspěvkem na zajištění dítěte do léčebné ozdravovny.“ Uvedli, že podávají návrh na odškodnění zdravotního stavu dcery D. D., nar. 10. 1. 1998, ve výši 500.000,- Kč, vracení nájmu z M. za období červen 1998 až červenec 1999, vracení nájemného z období červenec 2000 po současnost pro opakované závady, jež budou v obsahu uvedeny, a odškodnění za zničený nábytek a zařízení na ul. M. ve výši 30.000,- Kč“.
Takto vymezený předmět řízení však nelze považovat za vlastní petit a jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí by způsobilo nevykonatelnost rozhodnutí.
V podání ze dne 9. 4. 2002, jímž žalobci reagovali na výzvu soudu ze dne 15. 1. 2002, jako účastníky řízení uvedli manžele D. a A. D., a jako žalovaného „vedení bytového podniku Č. T.“. Žádají „odškodnit zdravotní stav naší dcery D. D., narozené 10. 1. 1998, vrácení nájemného z pobytu na M. za období červen 1998 až 7. 7. 1999, odškodnění za zničený nábytek a zařízení.“ Znovu obsáhle popisují závady, které se v bytě vyskytovaly, a zdravotní potíže své dcery.
Vzhledem k tomu, že ani v žalobě, v jejím doplnění ani v dalším podání žalobců (odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby) není žalobní petit uveden, trpí žaloba vadami, jež brání pokračování v řízení.
Podpis patří mezi obecné náležitosti, které musí obsahovat každé podání adresované soudu. Podpisem ve smyslu §42 odst. 4 o. s. ř. se rozumí vlastnoruční podpis účastníka řízení nebo jeho zástupce, přičemž takový podpis nelze nahradit mechanickými prostředky (např. podpisovým razítkem). Jde o nenahraditelný písemný projev konkrétní fyzické osoby, která tím stvrzuje, že se ztotožňuje s obsahem podání (že podání lze přičítat jí a nikoli osobě jiné). Podpis podání je jeho podstatnou náležitostí, jejíž nedostatek brání pokračování řízení ve smyslu §43 odst. 2 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999 sp. zn. 20 Cdo 298/99, publikované v časopise Soudní judikatura č. 2/2000 pod pořadovým číslem 16).
Jak vyplývá z obsahu spisu, v závěru podání žalobců ze dne 29. 10. 2001 a 9. 4. 2002, jež jsou psána rukou, je uvedeno „D. a A. D.“. Ačkoli lze předpokládat, že tato podání byla psána vlastnoručně některým ze žalobců, nelze tento dovětek považovat za podpis žalobců, jelikož se nejedná o písemný projev jedné konkrétní fyzické osoby a nelze ani určit, zda a který ze žalobců podání psal. S odvolacím soudem je tedy třeba souhlasit i v tom, že pokud jde o chybějící podpis, tento nedostatek, který brání pokračování v řízení, nebyl v průběhu řízení ani přes řádnou výzvu soudu odstraněn.
Vady řízení uvedené v ustanovení §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř. ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebyly dovolateli tvrzeny a ani z obsahu spisu nevyplývají.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné, a proto Nejvyšší soud dovolání zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemají na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. března 2004
JUDr. Marta Škárová,v.r.
předsedkyně senátu