ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.2577.2004.1
sp. zn. 25 Cdo 2577/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce Ing. J. Ch. proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem Praha 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 Nc 866/99, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2004, č. j. 35 Co 55/2004 - 42, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 2. 1. 2003, č.j. 15 Nc 866/99 - 34, odmítl podle §43 odst. 2 o. s. ř. žalobcovo podání ze dne 16. 4. 1999 a rozhodl o náhradě nákladů řízení, neboť toto podání postrádalo náležitosti uvedené v §42 a §79 odst. 1 o. s. ř., a žalobce vady podání neodstranil ani po výzvě soudu ze dne 27. 8. 2002, č. j. 15 Nc 866/99 - 33, jíž byl poučen o náležitostech podání a o možnosti odmítnutí podání v případě neodstranění jeho vad.
Odvolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 2. 2004, č. j. 35 Co 55/2004 - 42, odmítl a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, neboť neobsahovalo náležitosti odvolání podle §205 o. s. ř. Přestože usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 8. 2003, č. j. 15 Nc 866/99 - 38, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil odvolání tak, aby z něj bylo patrno, v čem spatřuje nesprávnost postupu a rozhodnutí soudu prvního stupně, a byl poučen, že nebude-li odvolání ve stanovené lhůtě doplněno a odůvodněno, bude odmítnuto, žalobce odvolání nedoplnil. Odvolací soud je proto podle §43 odst. 2 ve spojení s §211 o. s. ř. odmítl.
V podání ze dne 19. 6. 2004, označeném jako „stížnost, výzva, podnět, dovolání, doplnění žaloby“, žalobce uvedl, že usnesení odvolacího soudu považuje za „nicotné, nevykonatelné a absolutně neplatné“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání, které směřuje proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ust. §240 odst. 1 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Dovolatel sice v projednávané věci není zastoupen advokátem, ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné, není nedostatek podmínky povinného zastoupení důvodem pro zastavení řízení (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podmínky dovolání proti nemeritorním usnesením odvolacího soudu upravuje ustanovení §239 o. s. ř.
Podle §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle §238 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§235h odst. 1 věta druhá).
Podle §238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n) a v §338za odst. 2.
Podle §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží;
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5 o. s. ř., o vstupu řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o. s. ř.), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1;
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5 o. s. ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a o. s. ř.), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a o. s. ř.).
V posuzované věci žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo podle §43 odst. 2 (§211) o. s. ř. odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně. Přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. není dána z toho důvodu, že se nejedná o rozhodnutí potvrzující ani měnící, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné ani podle ust. §238, §238a a §239 o. s. ř., protože napadeným usnesením nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ust. §238 a §238a o. s ř., a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ust. §239 o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto jeho dovolání podle ust. §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalované v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2004
JUDr. Olga Puškinová,v.r.
předsedkyně senátu