ECLI:CZ:NS:2004:26.CDO.476.2004.1
sp. zn. 26 Cdo 476/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudců Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc. a JUDr. Roberta Waltra ve věci žalobce města L., zastoupeného advokátem, proti žalovaným 1) F. Š. a 2) A. Š., o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 7 C 131/2001, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 30. dubna 2002, č. j. 36 Co 82/2002-75, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. září 2001, č. j. 7 C 131/2001-36, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi z nájmu „bytu č. 2 o velikosti 3+1 II. kat. ve 2. podlaží domu čp. 902/3 na T nám. v L.“ (dále jen „předmětný byt“, popř. „byt“), určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, „žalovaným a všem, kdo s nimi v bytě bydlí“ uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od zajištění přístřeší, a rozhodl o nákladech řízení účastníků.
K odvolání žalovaného Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. dubna 2002, č. j. 36 Co 82/2002-75, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku o bytové náhradě tak, že žalovaným uložil povinnost předmětný byt vyklidit do 15 dnů po zajištění náhradního ubytování; jinak jej potvrdil a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.
Rozsudek odvolacího soudu byl žalovanému doručen dne 10. června 2002. Žalovaný – nezastoupen advokátem – dne 1. července 2002 podal k poštovní přepravě a dne 3. července 2002 odvolacímu soudu doručil podání (doplněné podáním ze dne 3. února 2003), které lze podle jeho obsahu (§41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění po novele provedené zákonem č. 30/2000 Sb. – dále jen „o.s.ř.“) považovat za dovolání proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu. V citovaném podání vyjádřil nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu (a potažmo i s rozsudkem soudu prvního stupně).
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o.s.ř.), že však nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle §241 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
Protože dovolatel nebyl zastoupen advokátem a z obsahu spisu nevyplývalo, že by sám měl právnické vzdělání, byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. září 2003, č. j. 7 C 131/2001-87, vyzván, aby si ve lhůtě 40 dnů od doručení usnesení zvolil pro podání dovolání v této věci zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Současně byl poučen, že dovolací řízení bude zastaveno, nepředloží-li v poskytnuté lhůtě plnou moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání. Dále byl rovněž poučen, že pokud má za to, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, může před uplynutím stanovené lhůty u soudu prvního stupně navrhnout, aby mu bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a aby mu byl pro podání dovolání na náklady státu ustanoven zástupce z řad advokátů. Usnesení s výzvou bylo dovolateli doručeno dne 23. září 2003. Na uvedenou výzvu reagoval tak, že 11. listopadu 2003, 4. prosince 2003 a 21. ledna 2004 doručil soudu prvního stupně další vlastní podání, přičemž posledně uvedené podání doručil dne 16. ledna 2004 rovněž Krajskému soudu v Ústí nad Labem (toto podání bylo soudu prvního stupně doručeno dne 20. ledna 2004). Z uvedených podání nevyplývá, že by měl právnické vzdělání, resp. že by navrhl, aby mu byl pro účely podání dovolání ustanoven zástupce z řad advokátů soudem.
Z výše uvedeného vyplývá, že zákonem stanovená podmínka dovolacího řízení podle §241 odst. 1 části věty první před středníkem o.s.ř. ve spojení s §241 odst. 2 o.s.ř. nebyla přes provedené opatření soudem prvního stupně do současné doby splněna. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nedostatek uvedené podmínky řízení podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
Výrok o nákladech dovolacího řízení odpovídá situaci, kdy žalobci (a ani žalované) v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž úhradu by měl jinak právo proti prvnímu žalovanému, který procesně zavinil zastavení dovolacího řízení (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2 věta první a §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. března 2004
JUDr. Miroslav F e r á k , v.r.
předseda senátu