ECLI:CZ:NS:2004:28.ND.142.2004.1
sp. zn. 28 Nd 142/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ireny Hladíkové v právní věci žalobkyně Ž. J., proti žalovanému M. J., o rozvod manželství, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp.zn. 3C 118/2004, o určení soudu místně příslušného, takto:
Usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 15. 7. 2004, č.j. 3C 118/2004-51, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Domažlicích vyslovil usnesením výše označeným svou místní nepříslušnost a předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. Učinil tak poté, co Městský soud v Praze v usnesení ze dne 1. 3. 2004 pod č.j. 1 Nc 87/2004-47 přisvědčil důvodnosti nesouhlasu Obvodního soudu pro Prahu 8 s postoupením věci a přiměl tak Okresní soud v Domažlicích k dalšímu procesnímu postupu. Prvostupňový soud vycházel při předložení věci Nejvyššímu soudu z aktuálního obsahu spisu, podle něhož se přes provedené šetření nepodařilo zjistit bydliště resp. nynější místo pobytu ani jednoho z účastníků.
Nejvyšší soud však neshledal důvod pro určení místní příslušnosti jiného soudu než toho, který dosud ve věci jednal.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc patřící do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nelze dospět k závěru, že by v posuzované věci podmínky místní příslušnosti chyběly. Tyto podmínky jsou a priori dány ustanovením §88 písm. a/ o. s. ř., podle něhož se v řízení o rozvod manželství řídí místní příslušnost soudu postupně posledním společným bydlištěm manželů a poté sídlem obecného soudu některého z nich podle bydliště (místa pobytu) v době rozhodné pro určení místní příslušnosti. Nebylo zjištěno, že by podmínky místní příslušnosti českého soudu absentovaly pro - nikoli jen přechodný - pobyt obou účastníků v zahraničí.
Podmínky místní příslušnosti nelze zjistit v případech, kdy by nebyly použitelné nebo byly vyčerpány všechny prostředky pro zjištění skutečností, zakládajících místní příslušnost soudu. Musí jít o procesně „definitivní“ stav s neodstranitelným deficitem ve zjišťování rozhodných skutečností. O takový stav však nejde, jestliže jen aktuálně není známo místo pobytu (bydliště či místo, kde se zdržuje, ve smyslu §85 odst. 1 o. s. ř.) byť i obou účastníků – třeba jen proto, že při změně bydliště nesplnili ohlašovací povinnost. Nic zatím nenasvědčuje tomu, že by se takový stav měl stát trvalým a neodstranitelným.
Soud prvního stupně se snažil zbavit své odpovědnosti za vedené řízení ve věci, učinil-li pokus přesunout určení místní příslušnosti na Nejvyšší soud (jenž ostatně nemá pro úvahu o eventualitě určení místní příslušnosti jiného než dosud příslušného soudu žádné nové skutkové měřítko). Není to první nedůvodný pokus soudů prvního stupně takto věc odklidit; jestliže by je Nejvyšší soud neodmítl, způsobilo by to nemalý nárůst agendy Nd na jeho straně. Dotčené soudy prvního stupně by měly používat při řešení těchto situací i zdravého rozumu a měly by zvážit, zda má význam cestou administrativních průtahů prodlužovat řízení, když o ně strany nejeví zájem – v nyní posuzované věci nevyvíjí součinnost se soudem ani žalobkyně, ač jde o rozvodové řízení.
Bude na soudu prvního stupně, aby použil vhodné procesní instrumenty pro zjištění místa bydliště resp. pobytu účastníků poté, co začne znovu ve věci konat. Ustanovení opatrovníka některému z účastníků (§29 odst. 3 o. s. ř.) se prozatím, zejména s ohledem na statusový charakter věci, nejeví být žádoucím. Nezmění-li se tedy dosavadní rozhodné skutečnosti, bude namístě řízení pro neodstraněný nedostatek jeho podmínky (§104 odst. 2 o. s. ř.) zastavit.
Nejvyšší soud měl možnost vrátit spis soudu prvního stupně bez věcného vyřízení s tím, že nejsou dány zákonné předpoklady pro rozhodnutí o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř. Neučinil-li tak, pak i proto, že soud prvního stupně ve výroku citovaným usnesením vyslovil s odkazem na §105 odst. 2 o. s. ř. svou místní nepříslušnost a opatřil usnesení doložkou právní moci. Tuto překážku dalšího průběhu řízení bylo záhodno odstranit závazným rozhodnutím vyšší instance.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu.
V Brně 26.října.2004
JUDr. Ludvík David, CSc., v.r.
předseda senátu