ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.73.2004.1
sp. zn. 29 Od 73/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce P. Z. a. s., proti žalovanému J. S., o zaplacení částky 422 695,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 14/2002, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 Cm 14/2002 projedná a rozhodne Krajský soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě vydání platebního rozkazu, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 422 695,- Kč s příslušenstvím.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6.11.2003, č.j. 21 Cm 14/2002-12, řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že se žalobci vrací soudní poplatek v částce 16 910,- Kč. Uvedl, že žalovaný je zahraniční osobou, předmětem sporu je nezaplacená pohledávka vyplývající ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 10.1.2000, kterou žalobce odkoupil od společnosti Z. S. s.r.o. pohledávku za žalovaným. Poukázal na to, že v žalobě sice není uvedena dohoda účastníků o pravomoci českých soudů v tomto sporu, konstatoval ale, že taková písemná dohoda byla uzavřena, byť z ní nevyplývá, že by se smluvní strany dohodly, který konkrétní místně příslušný soud bude spory řešit. Dovodil, že v daném případě nelze místní příslušnost českého soudu určit, žalovaný nemá v České republice majetek ani podnik, ani organizační složku podniku, pročež není dána místní příslušnost českého soudu ani pravomoc českého soudu k projednání a rozhodnutí předmětného sporu. Dospěl k závěru, že nedostatek místní příslušnosti a pravomoci soudů České republiky je nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit, a proto podle ustanovení §104 odst. 1 věta první o. s. ř. řízení zastavil.
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce usnesením ze dne 26.4.2004, č.j. 1 Cmo 56/2004-24, zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě s poukazem, že účastníci řízení v čl. III. dohody uzavřené dne 12.1.2000 (z níž se žalobce domáhá uplatněného nároku) sjednali pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí sporů vzniklých z této smlouvy podle ustanovení §37 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Uvedl, že tato skutečnost jednoznačně vyplynula z obsahu ujednání, že „k rozhodnutí sporů jsou příslušné soudy České republiky“. Navíc si strany v čl. III. zvolily i právní režim, podle kterého měl být obligační vztah mezi účastníky posuzován, tj. právní řád České republiky. Žalovaný je zahraničním subjektem, který na území České republiky nemá trvalé bydliště, sídlo podnikání , nezdržuje se zde a nemá zde ani žádný majetek. Chybí podmínky pro stanovení místní příslušnosti soudu podle ustanovení §84 a násl. o. s. ř. Odkázal na ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., podle kterého je Nejvyšší soud České republiky oprávněn určit místně příslušný soud. Nešlo tedy o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle ustanovení §104 odst. 1 o. s. ř. a závěry soudu prvního stupně byly v tomto směru zcela nesprávné.
Krajský soud v Ostravě předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k určení, který soud věc projedná a rozhodne s poukazem na dohodu účastníků ze dne 12.1.2000 obsaženou v čl. III., kterou účastníci sjednali pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí sporů vzniklých z této smlouvy podle ustanovení §37 zák. č. 97/1963 Sb., avšak nedohodli podmínky místní příslušnosti.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soud, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §37 odst. 2 zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ve znění zák. č. 158/1969 Sb., č. 234/1992 Sb. a č. 264/1992 Sb.) může být pravomoc českých soudů založena písemnou úmluvou stran, věcnou příslušnost soudu však takovou úmluvou nelze měnit.
Ze spisu se podává, že žalobce dne 12.1.2000 uzavřel se žalovaným dohodu o způsobu úhrady závazku, ve které v čl. III. výslovně uvedli, že uzavřená smlouva se řídí právními předpisy České republiky, zejména příslušnými ustanoveními občanského i obchodního zákoníku, a že pokud nedojde ke smírnému vyřešení případných sporů, jsou k jejich rozhodnutí příslušné soudy České republiky a spor bude řešen podle právního řádu České republiky. Okolnost, že dohoda, kterou účastníci založili pravomoc českých soudů neobsahuje označení místně příslušného soudu neznamená, že se jedná o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení. Jestliže smluvní strany založily pravomoc českých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, postupuje se podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř.
V daném případě zákonné předpoklady pro určení místní příslušnosti soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jsou naplněny.
Nejvyšší soud České republiky rozhodl, že věc projedná a rozhodne Krajský soud v Ostravě, u něhož bylo řízení zahájeno.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.
V Brně 26. října 2004
JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.
předseda senátu