ECLI:CZ:NS:2004:29.OD.89.2004.1
sp. zn. 29 Od 89/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce R. P., zastoupeného, advokátem, proti žalované … pojišťovně, a.s., o zaplacení pojistného plnění ve výši 3 036 949,69 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu l pod sp. zn. 24 C 102/2003, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu l pod sp. zn. 24 C 102/2003 se Okresnímu soudu v Opavě nepřikazuje.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Městského soudu v Praze dne 13.5.2002 žalobu, kterou se domáhá vydání rozsudku stanovícího žalované povinnost zaplatit mu z titulu pojistného plnění částku 3 036 949,69 Kč s příslušenstvím.
Poté, co žalovaná navrhla, aby podle ustanovení §87 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) byl jako příslušný určen soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka žalované, neboť spor se týká této složky, rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24.4.2003 č.j. Ncp 172/2003-16, že k projednání a rozhodnutí předmětné věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy a že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu l.
Obvodní soud pro Prahu 1 vydal dne 8.1.2004 pod č.j. 24 C 102/2003-32 platební rozkaz, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 3 036 949,69 Kč s příslušenstvím, proti němuž žalovaná podala odpor. Dalším podáním žalovaná navrhla delegaci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o.s.ř. a vyslovila názor, že přikázáním věci Okresnímu soudu v Opavě může být věc projednána rychleji a hospodárněji, především z hlediska důkazního řízení výslechem svědků.
Žalobce s přikázáním věci Okresnímu soudu v Opavě nesouhlasil. Poukázal na to, že takový návrh žalovaná podává více než dva roky po zahájení řízení a vyslovil názor, že tak činí z důvodu protahování sporu a proto, že je s Okresním soudem v Opavě v úzké součinnosti. Důvod uváděný žalovanou, že by tento soud provedl řízení rychleji a hospodárněji je lichý, když dokazování se bude opírat jen o listinné důkazy a o důkaz novým znaleckým posudkem, který soud nepochybně nechá vypracovat.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodnímu soudu pro Prahu l) a Okresnímu soudu v Opavě, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o.s.ř.), návrh žalované na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny zákonné podmínky, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř.
Podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení odstavce 3 citovaného ustanovení účastníci mají právo vyjádřit se, kterému soudu má být věc přikázána a v případě druhého odstavce téhož ustanovení též k důvodu, pro který má být přikázána.
Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému soudu však může docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. l Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.) Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu byla zvážena i z pohledu jejich poměrů. Delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.
Nejvyšší soud přihlédl především k negativnímu stanovisku žalobce. V daném případě důvod uváděný žalovanou pro přikázání věci Okresnímu soudu v Opavě nedosahuje takové závažnosti a výjimečnosti, aby byl prolomen výše uvedený ústavní princip. Nejvyšší soud proto, přihlížeje též k možnosti zakotvené v ustanovení §39 o.s.ř. upravující institut dožádání, neshledal důvody pro přikázání věci podle ustanovení §12 odst. 2 o.s.ř. a návrhu žalované nevyhověl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. listopadu 2004
JUDr. František Faldyna, CSc.,v. r.
předseda senátu