ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.1110.2003.1
sp. zn. 29 Odo 1110/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně K. K., proti žalovanému Z. d. B. T. „v likvidaci“, o zaplacení 324.854,- Kč s přísl., vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 254/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. února 2002, č. j. 6 Cmo 183/2001-65, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13.10.2000, č.j. 40 Cm 254/99-41, ve výroku II., kterým tento soud zamítl žalobu na zaplacení majetkového podílu žalobkyně z transformace žalovaného družstva, který měl být podle žalobkyně vypořádán samostatně, vedle vypořádacího podílu z družstva.
Soud prvního stupně odůvodnil svůj rozsudek tím, že žalovaná částka je požadována jako majetkový podíl žalobkyně z transformace družstva (dále též jen „majetkový podíl“). Protože se však žalobkyně stala členkou transformovaného družstva, byl její majetkový podíl vložen do transformovaného družstva. Proto je třeba dohodu o vypořádání majetkového podílu, uzavřenou mezi účastníky, o níž žalobkyně tvrdí, že od ní odstoupila (dále jen „dohoda o vypořádání“), považovat jen za potvrzení o výši podílu žalobkyně z transformace.
Podle soudu prvního stupně nelze v projednávané věci využít ani analogie, které se dovolává žalobkyně, když požaduje vyplatit žalovanou částku jako vypořádací podíl. Žalobkyně má právo na výplatu vypořádacího podílu podle ustanovení §233 odst. 1 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). Vztahují se na ni však stanovy žalovaného schválené v rámci transformace, které v článku XI. určují, že vypořádací podíl se uhrazuje v penězích, pokud se strany nedohodly jinak; nárok na vypořádací podíl je splatný uplynutím doby sedmi let od ukončení členství. Soud prvního stupně dovodil, že ustanovení §233 odst. 4 obch. zák. je dispozitivní, a proto je možné upravit splatnost vypořádacího podílu ve stanovách odchylně. Vypořádací podíl žalobkyně je tedy splatný až dnem 22.7.2004, proto soud prvního stupně žalobu zamítl pro předčasnost.
Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že podíl žalobkyně z transformace činil 354.854,- Kč a byl vložen do transformovaného družstva. Z toho se 30.000,- Kč stalo členským vkladem. Žalobkyně ukončila členství v družstvu 21.7.1997.
Žalobkyně má jako bývalá členka žalovaného nárok na vypořádací podíl podle §233 obch. zák., přičemž dohoda o vypořádání není dohodou řešící vypořádací podíl, ale potvrzením žalovaného o výši majetkového podílu. I když žalobkyně tvrdí, že uplatněný majetkový nárok není nárokem na vypořádací podíl podle obchodního zákoníku, je třeba - vzhledem k tomu, že se stala členkou transformovaného družstva - posuzovat důsledky zániku členství podle příslušných ustanovení obchodního zákoníku, podle nichž v okamžiku zániku členství vzniká bývalému členovi nárok na tzv. vypořádací podíl, který upravuje ustanovení §233 obch. zák.
Podle ustanovení §233 odst. 5 obch. zák. mohou stanovy družstva upravit splatnost vypořádacího podílu jinak. V projednávané věci stanovy žalovaného určují, že vypořádací podíl je splatný uplynutím sedmi let od ukončení členství v družstvu. Soud prvního stupně tedy správně uzavřel, že je žaloba předčasná.
Návrhu žalobkyně na připuštění dovolání odvolací soud nevyhověl, když uzavřel, že v posuzované věci nejde o řešení právní otázky zásadního významu, ale o posouzení správnosti a úplnosti skutkových zjištění.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení §237 odst. 1 písm. c), případně ustanovení §239 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. b), případně ustanovení §241 odst. 3 písm. d) o.s.ř.
Za otázku zásadního právního významu považuje dovolatelka otázku právního režimu té části majetkového podílu osoby, která nebyla započtena na členský vklad při vstupu oprávněné osoby do družstva. Tvrdí, že v projednávané věci se zbývající část jejího majetkového podílu, která nebyla vložena do družstva jako vklad, stala její další majetkovou účastí na žalovaném družstvu podle článku VI. odst. 2 písm. e) stanov. Řešení této otázky pak podmiňuje i řešení otázky splatnosti vypořádacího podílu.
Dovolatelka soudí, že pro postup při vypořádání další majetkové účasti člena družstva je třeba použít (podle §853 občanského zákoníku) analogicky zákonné ustanovení, které je svým obsahem a účelem nejbližší. Podle žalobkyně je takovým ustanovením obecná úprava splnění závazků podle obchodního zákoníku „nebo přicházejí v úvahu i zákonná ustanovení ohledně vypořádacího podílu při zániku členství v družstvu obsažená v §233 a §234 obch. zák.“
Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17., zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001). O takový případ se jedná i v projednávané věci, když soud prvního stupně věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000.
Dovolání není přípustné.
Předpokladem přípustnosti dovolání podle §239 odst. 2 o.s.ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku významnou nejen pro rozhodnutí v projednávané věci. Přitom musí jít o otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena a která není řešena ani v rozhodnutí nižšího soudu publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ani ve stanovisku Nejvyššího soudu, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popřípadě o případ, kdy napadené rozhodnutí řeší určitou právní otázku v rozporu s publikovanou judikaturou, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.
Mimo předpokladu včasného návrhu na vyslovení přípustnosti dovolání (který byl v dané věci naplněn) může být dovolání ve smyslu citovaného ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právní otázky (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost neumožňují) a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.
Zásadní právní význam dovolací soud neshledal.
Jak již Nejvyšší soud uzavřel v rozsudku ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 29 Odo 891/2003, od kterého nemá důvod se odchýlit ani v projednávané věci, rozhodnutí o tom, zda se celý majetkový podíl z transformace stane členským vkladem do družstva, případně o tom, zda se část majetkového podílu, která nebyla započtena na členský vklad, stane dalším členským vkladem, další majetkovou účastí nebo zda ji družstvo nadále bude užívat na základě jiného titulu, je otázkou úpravy ve stanovách. Vypořádání mezi družstvem a jeho členem při ukončení členství pak závisí na tom, kterému z uvedených majetkových režimů majetkový podíl člena (popřípadě jeho část) podléhá. Závěr o tom, jakým režimem se majetkový podíl řídí, je věcí konkrétního posouzení příslušné úpravy stanov a zodpovězení takové otázky již postrádá příslušný judikatorní přesah (je významné jen pro věc samu). Odtud se uzavírá, že dovolání není přípustné podle §239 odst. 2 o. s. ř.
Protože dovolací soud neshledal ani žádný jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatelka ani žádný netvrdila, není dovolání přípustné a dovolacímu soudu nezbylo než je podle ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. odmítnout.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 4, §224 odst. 1 a §146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. (analogicky), neboť dovolatelka procesně způsobila, že dovolací soud dovolání odmítl a ze spisu se nepodává, že by žalovanému, vznikly náklady řízení, o jejichž úhradě by musel soud rozhodnout.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. listopadu 2004
JUDr. Ivana Štenglová,v.r.
předsedkyně senátu