ECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.878.2003.1
sp. zn. 29 Odo 878/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně … banky, a.s., proti žalované R., a.s., o zaplacení 241.439,37 CHF s příslušenstvím a odměnou 804,- CHF, ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. Sm 762/2001, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. května 2003, č.j. 9 Cmo 183/2003-40, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením změnil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ze dne 10.3.2003, č.j. Sm 762/2001-30, kterým tento soud připustil, aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně vstoupila Č. k. a., se sídlem v P. 7, J. 438/2, IČ ...
Své rozhodnutí odůvodnil odvolací soud tím, že jednou z podmínek vyhovění návrhu žalobce na vstup jiné osoby na jeho místo je prokázání právní skutečnosti, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka (§107a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně zastává názor, že takovou skutečností je uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi žalobkyní a osobou, jejíž vstup do řízení navrhuje.
Podle §18 odst. 1 první věty zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se k převodu listinného cenného papíru na řad vyžaduje i rubopis. Tomuto ustanovení odpovídá též čl. I. §11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. (dále jen „směnečný zákon“), podle kterého lze každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, převést rubopisem. Pouze v čl. I. §11 směnečného zákona se stanoví výjimka, podle níž lze převést směnku, která není vystavena na řad, jen formou a s účinky obyčejného postupu (cese). V projednávané věci se žalobkyně domáhá zaplacení dvou směnek na řad, proto je pro jejich převod nezbytný rubopis. Z kopií směnek založených ve spisu (originály směnek jsou v soudní úschově) se podává, že žalobkyně směnky nerubopisovala na Č. k. a. Proto zůstává majitelkou těchto směnek. Skutečnost, že jsou směnky uloženy v soudní úschově přitom žalobkyni nebrání dostavit se na soud a rubopisy na směnkách vyznačit.
Protože nenastala právní skutečnost, se kterou zákon spojuje převod práv ze směnky, odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrhu žalobkyně na vstup Č. k. a. do řízení na místo dosavadní žalobkyně nevyhovuje.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., co do důvodu na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř.
V dovolání uvedla, že předmětem řízení není zaplacení standardní pohledávky ze směnky, ale zaplacení pohledávek, které vznikly podle čl. I. §32 odst. 3 směnečného zákona avalistovi tím, že plnil ze směnky za žalovanou - výstavkyni směnek vlastních a hlavní směnečné dlužnice. Směnka v tomto řízení slouží primárně jako listinný důkaz toho, že směnečná pohledávka z avalu vznikla, nikoli jako cenný papír, který je předmětem převodu. K uplatnění pohledávky avalisty přitom - v obecné rovině - není vůbec nutno směnku předkládat a mnohdy to ani není objektivně možné.
Předmětem převodu ze žalobkyně na Č. k. a. tedy nebyly směnky, ale odvozené pohledávky avalisty podle čl. I. §32 odst. 3 směnečného zákona. Nebyl proto dán právní důvod pro indosování směnek, k převodu pohledávek avalisty došlo mimosměnečným způsobem - smlouvou o postoupení pohledávek a o převodu práv ze směnky.
Odhlédnout přitom podle dovolatelky nelze ani od skutečnosti, že v případě indosování těchto směnek by právnímu nástupci žalobkyně nemohla svědčit nepřetržitá řada indosamentů a nebyl by tedy směnkou legitimován.
Žalobkyně tedy neopomněla směnky indosovat, ale tyto směnky indosovat nechtěla, protože má za to, že k tomu není právní důvod.
Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., není však důvodné.
Z ustanovení §32 směnečného zákona vyplývá, že zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv z ní proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdož jsou této osobě směnečně zavázáni.
Dovolatelce lze tedy přisvědčit v tom, že k přechodu práv ze směnky na řad při jejím zaplacení avalem není nutný rubopis - k přechodu dochází pouhým zaplacením směnky. Jinak tomu však je, jestliže chce avalista, na kterého přešla práva ze směnky, tato práva převést na další osobu. V takovém případě již je nezbytný k převodu práv rubopis, neboť směnečný zákon pro tento případ výjimku z úpravy převodu práv ze směnky na řad neupravuje. V projednávané věci se dovolatelka domáhá zaplacení ze směnek. Aby tedy mohl na její místo v řízení vstoupit jiný subjekt, musí být oprávněným vlastníkem směnek, o jejichž zaplacení se vede spor. Takovým vlastníkem se však Č. k. a., jejíž vstup do řízení dovolatelka navrhuje, nestala, neboť na ni nebyla práva ze směnky převedena a nemůže proto postupem podle §107a o. s. ř. do řízení vstoupit.
Dovolatelka se dovolává též dovolacího důvodu podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a uvádí, že z odůvodnění usnesení odvolacího soudu není patrno, zda chybný závěr odvolacího soudu vznikl v důsledku nedostatečného seznámení se se skutkovým stavem, či jeho chybným právním posouzením. K tomu dovolací soud uzavírá, že odvolací soud zjistil, jak ostatně vyplývá i z odůvodnění dovolání, skutkový stav správně a úplně a správně věc rovněž, jak shora uvedeno, po právní stránce posoudil.
Protože se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo; Nejvyšší soud dovolání usnesením bez jednání zamítl (§243b odst. 2 věta první o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. března 2004
JUDr. Ivana Štenglová, v.r.
předsedkyně senátu